Městská kniha Velké Bíteše se změnila ze zápisů o pozemcích na kroniku města

Několik let po povýšení Velké Bíteše na město byla založena Městská kniha. První zápis je datován přesně před 600 lety. Podle Iva Kříže byla Městská kniha zřízena jako kniha gruntovní, ale jak šel čas, změnila se v knihu pamětní. „Najdeme v ní díky tomu i zápisy psané z počátku pouze německy, a to písaři k tomu určenými. Kniha je ale psaná chaoticky, není to časově po sobě. Kde písař v průběhu staletí otevřel knihu a našel v ní volné místo, tam to zapsal.“

Malý chlapec, když vařil mrkev, položil mnoho třísek

V knize se objevuje několik zápisů o tehdy závažné záležitosti - o požárech ve městech. „Například v zápisu z 20. srpna roku 1731 se dočteme, že oheň vyšel od Josefa Odvárky, strávil dům farní s jinými čtyřmi domy a taktéž se stodolami. Pán Bůh na přímluvu patrona svatého Floriana vítr strávil, oheň zastavil a celé město, které na prach padnouti mělo, zachránil,“ cituje Ivo Kříž jeden ze zápisů. O dvě léta později dopadlo ale daleko hůře Velké Meziříčí, které prakticky celé shořelo – o tomto neštěstí se dočteme v Městské knize Velké Bíteše proto, že Bíteš posléze poskytla materiální a věcné dary na pomoc sousednímu městu.

Městská kniha bude k vidění na výstavě, kterou pořádá Muzeu ve Velké Bíteši od 5. září, oslavy pak potrvají celý víkend. „K oslavám se otevře i náměstí, obnovená infrastruktura a nový vzhled celého efektně spraveného náměstí pomůže městu k návštěvnosti a bude to přínosem i pro Městské muzeum,“ soudí jeho ředitel Ivo Kříž.

Na letošní Bítešské hody vezměte děvčátka na výstavu krojovaných panenek

Muzeum zve i na tradiční Bítešské hody, které začínají 10. září. „Na hodový týden bude v muzeu speciální výstava krojovaných panenek z dílny paní Marie Žílové a Evy Jurmanové z Nového Veselí. Jejich krojačky budou zaměřeny na kroje pracovní a polosváteční. Panenky na sobě mají skutečné zmenšené repliky bítešského pracovního kroje a jsou od velikosti 40 cm níže,“ láká ženy i děvčata Ivo Kříž.

Zve nás ale i na prohlídku neobvyklého bítešského kostela: „Současně o víkendu otevřeme i kostel svatého Jana Křtitele, kterým budu provázet. Je to jeden z mála dvoulodních kostelů u nás, který má současně dochované opevnění, čili kdysi sloužil i jako poslední útočiště v rámci městských hradeb. Jediný vstup byl právě kostelní hradební věží opatřenou padacím mostem. Prohlídky budou v sobotu i v neděli vždy o půl jedné odpoledne.“

V srpnu představujeme Otokara Březinu

To vše se ale odehraje až v září. Současná výstava v Městském muzeu Velké Bíteše se věnuje básníku Otokaru Březinovi, rodáku Počátek na Pelhřimovsku. „On měl k Bítešsku vztak díky Anně Pamrové, se kterou se seznámil v Jinošově, kde pracoval jako podučitel. Byla to žena, která už na přelomu 19. a 20. století byla velmi pokroková, byla to jazykově nadaná myslitelka a filozofka, která velice ovlivňovala jeho tvorbu,“ přibližuje ředitel muzea. „Tato výstava také přiblíží i spolupráci Otokara Březiny s dalším velkým umělcem té doby - sochařem Františkem Bílkem, který například Otokaru Březinovi vydal sbírku básní Ruce vlastním nákladem.“ Výstava potrvá do 28. srpna 2014.