Menší květy, kratší jméno: snadný trik, jak poznat vřes od vřesovce

7. říjen 2025

Vřes nebo vřesovec, jak je rozeznáme? Tyto dvě rostliny jsou si na první pohled dost podobné. Liší se ale nároky na stanoviště. A především dobou kvetení. Jak se vyhnout jejich záměně?

Jednoduchému rozpoznání, o kterou rostlinu se jedná, nahrává velikost květů. Štíhlé, krátké, barevné jehličky má vřes, vřesovec má buclatější kvítky, trošku připomínající zvonečky. Menší květy = kratší jméno, to by nám mohlo pomoct k zapamatování.

Nároky na stanoviště

Rostliny se od sebe odlišují i nároky na stanoviště. Vřesy preferují kyselejší půdu se silnější vrstvou rašeliny a mají rády spíše polostín. Pokud bychom je zasadili do stínu, s velkou pravděpodobností uschnou. Vřes nesnáší přemokření.

Také vřesovce ocení kyselejší půdu, dařit se jim však bude i v běžné zahradní hlíně s příměsí rašeliny. Stanoviště by mělo být spíše slunné. Potřebují dostatek vody, nesnášejí přesušení, ale ani přemokření.

Doba kvetení

Největší rozdíl mezi vřesovci a vřesy představuje doba kvetení. Na rozdíl od vřesů, které kvetou od pozdního léta do zimy, vřesovce nasazují květy od ledna do začátku léta. Vřesovec bývá většího vzrůstu než vřes, a je tak dekorativnější, větší jsou i jeho květy, jak už jsme si řekli.

Vřesy i vřesovce lze úspěšně pěstovat v květináči i v truhlíku a mohou tak téměř po celý rok zkrášlovat nejen zahradu, ale i balkón či terasu.

Kdy a jak zastřihnout

Po odkvětu rostliny zastřihneme přibližně o délku odkvetlých květenství. Nebojme se keříky zkrátit klidně až o polovinu jejich původní délky, rostlina pak znovu bohatě obrazí. Vřesovce ale nesmíme stříhat na podzim, protože tou dobou už mají nasazená květní poupata na další jaro.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.