Máme jeden jediný nástroj. A to je rozhovor

VOR poskytuje hned několik druhů služeb - sociální rehabilitaci, sociálně terapeutické dílny a chráněné bydlení. „Dílny slouží k nácviku práce. Pro lidi, kteří jsou svým duševním onemocněním vyřazení z provozu, je moc důležité vrátit se do práce, cítit se užitečný, potřebný, uplatnit své dovednosti. U nás si pracovní dovednosti mohou trénovat v rámci kavárny, recepce, při práci na zahradě, při úklidu,“ vypočítává vedoucí sociálních služeb VORu Martina Přibylová.

Pracovat osm hodin je pro klienty něco nedosažitelného

I když duševní choroba vypukne z plného zdraví, člověku zasáhne do života tak silně, že je pro pacienty velmi těžké vrátit se znovu do zaměstnání. „Člověk se s nemocí sice naučí žít, užívá léky a funguje relativně dobře, ale zvládnout práci osm hodin denně je pro ně nedosažitelné nebo to zvládnou za velmi dlouhou dobu.“

Náš trénink vypadá jinak než trénink vrcholového sportovce

„Naše trénování není možné přirovnat k trénování vrcholového sportu, ale v podstatě to tak je. Pro klienty je důležité znovu se naučit vstávat a někam začít docházet, překonat své úzkosti, svůj strach z toho, že něco nezvládnou. Často to bývá strach z kontaktu s cizími lidmi. To stigma duševní nemoci je opravdu velké,“ přibližuje Martina Přibylová překážky, se kterými se potýkají klienti VORu.

VOR provozuje také svoji terapeutickou kavárničku. „Naši klienti si vedou skvěle, je tam příjemná atmosféra. Je to veřejný prostor, kam může vstoupit kdokoliv. Není důležité upozorňovat na to, že vás obsluhuje někdo s handicapem. Někdy se stane, že zákazníci dostanou jinou kávu, nebo že spadne šlehačka. Není tam obrovské tempo, ale s tím se musí trošku počítat.“

Klíčový pracovník je klíčový

Na práci v Kavárničce je vypsán čekací list. „Služba je omezená na tři roky, pokud se klientovi nepodaří najít místo na nechráněném trhu práce do tří let, musí skončit. Dvakrát, třikrát do roka se najdou klienti, kteří seženou práci. Máme klienty, kteří jsou dva roky zaměstnáni na zkrácený úvazek a zvládají to,“ skromně říká Martina Přibylová.

Velmi důležitou částí občanského sdružení je sociální rehabilitace. „Každému klientovi je přidělen klíčový pracovník. Blízká osoba, která s ním probírá životní plány. Kam by se chtěl dostat, kam by se chtěl posunout, co zrovna aktuálně řeší. Společně s tímhle klíčovým sociálním pracovníkem to probírají.“

Jediný nástroj máme. Rozhovor

Podle Martiny Přibylové je nejtěžší práce přijít na to, co klient chce. „Jeden jedinej nástroj máme. To je rozhovor. Vztah, důvěra. To je to, na čem to je postavený. Když si vzájemně důvěřujeme a klient nám věří, tak na to většinou přijdeme.“

VOR poskytuje služby i blízkým duševně nemocných klientů. Sídlí na Komenského ulici v Jihlavě každý všední den od 9 do 15 hodin. Informace najdete také na webu.