Malý pes je také pes. I dvoukilový jorkšír potřebuje důslednou výchovu

Linda Derežič z Herálce odchovala dvacet vrhů jorkšírů. Říká o nich, že dokáží být pořádně ostří, i když je lidé často považují za miminko či hračku.

„Jorkširský teriér je pes, který vyžaduje důslednou výchovu.“ Na druhou stranu takto malý pes znamená pro majitele zodpovědnost a velkou opatrnost. „Je potřeba neotvírat a nezabouchávat prudce dveře. Při chůzi raději šoupat nohama a dávat pozor, protože když takovéhle malinké zvířátko nakopnete, tak se proletí. Nevysazovat ho na sedačku, dokud si tam samo nevyleze, protože logicky pak ani samo nesleze, a pak hrozí, že si zlomí nohu,“ upozorňuje Linda.

Dva až tři kilogramy

Jorkširský teriér váží do tří kil dvacet, ideální váha je mezi dvěma kily dvacet a dvěma devadesáti. „Dá se vzít do tašky a v dnešní době se s nimi může i do hotelu, do restaurace. Většina lidí na malé pejsky reaguje velmi kladně,“ říká chovatelka, která se psy létá po celém světě.

Starostí s malými pejsky je víc. Tady na Vysočině mokro a zimu přečkávají mnohá malá plemena s bundičkami, pláštěnkami a svetříky.

Podle Lindy Derežič to ale příliš nepomůže. „Pes se nepotí kůží, ale má potní žlázy na jazyku a na packách, takže i když mu dáte svetr a půjde po sněhu packami, tak mu bude úplně stejná zima, jako v tom svetru. Mnohem horší je pro ně vlhko. Když je mokro a majitel jde do práce a nechá pejska po ranním venčení doma mokrého, tak on se celé dopoledne klepe a pak to odnášejí ledviny,“ varuje zkušená chovatelka a doporučuje psy s kratší srstí pořádně vysušit a ty s delší srstí raději vyfénovat.