Malovat prý umí každý. A že není nikdy pozdě začít, dokazují seniorky z Polné

"Mně se líbilo malování. Napřed jsem řekla švagrovým, známým," vzpomíná na první impuls ke vzniku dnes oblíbených malířských kurzů Anna Matějíčková. Právě u ní doma ve velké kuchyni se ženy z Polné scházejí. Dnes jich je až osmnáct, a žádná z nich se nikdy malování nevěnovala. "Naposledy na základní škole," směje se, a přidává hlavní důvod, proč se u výtvarné tvorby scházejí. "Než abychom si povídaly o nemocech..." Například Ludmila Staníková prozradila, že začala malovat v sedmdesáti letech. Dnes svými portréty obdarovává rodinu a známé.

Vedení kurzu se ujala lektorka Jana Laštovičková. Své svěřenky chválí:  "Jsou nesmírně šikovné. Člověk si myslí, že neumí malovat, ale když se nad tím zamyslí: zkusil to někdy? Ukázal mu někdy někdo, jak postupovat?" Ženy se učí malovat metodou olejomalby do mokrého podkladu. Takový obraz podle lektorky zvládnou namalovat za pár hodin. "Jsem to zkusila, a docela mě to chytlo," říká Věra Málková. "Maluji díky Aničce. Říkala přijď, uvidíš. Už jsem tady poněkolikáté," přidává se Věroslava Zvolánková.

Všechny ženy také potvrzují, že kurz je pro ně nejen možností se něčemu novému naučit, ale také se sejít a popovídat si s kamarádkami.