Lichnovští si v Chuchelné nechali postavit hrobku. Půl století o ní nikdo nevěděl

19. březen 2015
Česko – země neznámá

Karel Maria V., kníže Lichnovský měl na sklonku svých let jedno zvláštní přání. Nechtěl se nechat pohřbít jen tak někde. Na svého syna naléhal, aby nechal postavit kapli jako místo jeho posledního odpočinku. Vybral si Chuchelnou, nevelkou obec na Opavsku, kde měli také svůj zámek. Když pak v roce 1901 zemřel v Hradci nad Moravicí, vzpomněl si jeho syn Karel Max na svůj slib a ihned dal zahájit přípravné práce pro vznik knížecího mauzolea.

Stavby se ujal proslulý opavský stavitel Julius Lundwall. 11. března 1903 byla kaple vysvěcena a měděný sarkofág s ostatky knížete putoval do nově zřízené krypty. O 12 let později tam byla uložena i jeho žena, Marie princezna von Croy ulmen. V roce 1928 následoval své rodiče i Karel Max kníže Lichnovský.

Tři sarkofágy pokojně ležely v knížecím mauzoleu v Chuchelné až do konce druhé světové války. Ten byl v této obci opravdu dramatický. Mnoho významných budov lehlo popelem při bombardování. Stejný osud potkal i nedaleko stojící kostel. Bylo proto rozhodnuto, že se mše budou sloužit v kapli sv. Kříže. V prostoru sice nevelkém, zato dostatečně reprezentativním.

Samotné sarkofágy utrpěly také, když se do nich pokoušeli vloupat sovětští vojáci. Už neohromovaly svou důstojnou krásou a navíc si věřící stěžovali, že kvůli nim při mších omdlévají. Proto byly zazděny do bočního výklenku. Vzpomínka na ně se pomalu vytrácela z mysli chuchelenských. Už si jen občas vyprávěli, že zde možná kdysi odpočívala knížata Lichnovská.

Tři sarkofágy z mauzolea v Chuchelné

Když však bylo v roce 2008 rozhodnuto o rekonstrukci celé kaple, k velkému překvapení všech se objevily za zdí ve výklenku rovnou tři různé sarkofágy. Také ony byly s velkou péčí zrestaurovány a nyní opět leží tam, kam byly umístěny původně před zhruba sto.

Můžete si je prohlédnout v kapli sv. Kříže v Chuchelné na Opavsku od dubna do října vždy v neděli odpoledne. Mimo tuto dobu je možné objednat se předem na obecním úřadě. Rádi vám dveře knížecího mauzolea otevřou.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m16!1m12!1m3!1d1648.6754897846654!2d18.11829131590977!3d49.98721746266808!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!2m1!1s49%C2%B059&#39;13.37&#39;&#39;N%2C+18%C2%B07&#39;7.14&#39;&#39;E!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1426761549151" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.