Letošní úroda přála švestkám. Pálenice v Bítovčicích má nejrušnější období v roce, říká Jan Roušar

16. říjen 2025

Švestky letos kralují ovocným sadům na Vysočině a s nimi i pálenicím. Jan Roušar z Bítovčic říká, že i přes chladné jaro byla úroda výjimečně dobrá a díky ní vznikají kvalitní ovocné destiláty.

Letošní rok byl pro pěstitele ovoce na Vysočině nadprůměrný. Zahrady i sady zaplavily švestky i hrušky. Jak se bohatá úroda promítla do výroby tradičních ovocných destilátů, vysvětlil v rozhovoru provozovatel pálenice v Bítovčicích  Jan Roušar.

„I když to zpočátku kvůli mrazivému jaru nevypadalo, úroda se nakonec vydařila. Hlavně švestek byla letos největší úroda. Vedou švestky a hrušky, jablek je méně,“ shrnul Roušar. Dodal, že kvalita destilátu vždy odpovídá kvalitě ovoce a péči o stromy.

Jan Roušar z Bítovčic

Klíčem ke kvalitní pálence je dobrý kvas. „Čím lepší kaše z jablek nebo hrušek vznikne, tím lépe to kvasí. U peckovin je potřeba dávat pozor, aby se pecky při zpracování neporušily,“ vysvětlil. Ideální je podle něj nechat kvas zrát ve větším množství, například v plastových nebo speciálně upravených nerezových sudech, při teplotě kolem 15 stupňů po dobu tří až šesti týdnů.

Po správném prokvašení následuje destilace, při níž se kvas nahřívá, pára prochází rektifikační věží a po ochlazení se mění zpět na kapalinu. „První a poslední litr se nevyužívá. Všechno se nakonec prožene přes lihové měřidlo,“ popisuje Roušar.

Čtěte také

Na závěr Roušar varuje před domácím pálením, které je nezákonné a může být nebezpečné. „Domácí pálenka může obsahovat zdraví škodlivé látky. Navíc je zákonem zakázáno pálit ovoce, které není z vlastního pozemku a v omezeném množství," připomněl.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.