Lesům mrazy nevadí. A člověk může těžit na jinak nedostupných místech
Velmi nízké teploty po celý den – scénář posledních několika dnů. Lidé a zvířata se doslova uklízejí před mrazy, naopak lesů to nevadí. Jsou po staletí zvyklé, že v lednu a únoru bývá zima, poznamenal v úterní poradně odborný lesní hospodář Jiří Pohan.
„Dnes ráno jsem byl v lese, s těžaři, a zrovna přijel traktor, vyběhl traktorista a držel se rukou komína, aby se trochu zahřál. Bylo mínus osmnáct stupňů,“ řekl v úvodu poradny Jiří Pohan.
Lesy jako takové jsou ale na nízké teploty zvyklé, nevadí jim.
Těžba a kůrovec
V lese se hospodaří po celý rok. V některých lokalitách ale nelze těžit, třeba kvůli vlhkosti. „Právě takové počasí je vhodné pro vytěžení těch zamokřených míst, jednoduše se tam s technikou dostaneme.“
Strašákem posledních let je kůrovec – dřevokazný hmyz, který je schopen zdecimovat obrovské lesní majetky. „Věříme, že část kůrovce v aktuálním počasí zmrzne. Sněhu je málo, což zvyšuje tu šanci. Samozřejmě ale nemůžeme předpokládat, že tento mráz nás zachrání,“ dodal Jiří Pohan.
Dřevo napadené kůrovcem se nicméně musí zpracovat, resp. odvézt z lesa do konce března. „Ta těžba není mnohdy jednoduchá, v lesích je stále množství polomů, což je navíc pro ty dělníky nebezpečné. Ale musí se to udělat.“
Zvěř mrazy přežije
Lidé si často kladou otázky, jestli netrpí při silných mrazech zvěř. Podle Jiřího Pohana je to podobné, jako s lesy. „Zvěř je tady také tisíce let a je zvyklá na nízké teploty. Navíc tyhle mrazy nejsou nijak extrémní, netrvají tak dlouho,“ vysvětlil Jiří Pohan. „Ale dodávám, že my lesníci nejsme myslivci. My zvěř nekrmíme, to je práce myslivců.“ usmál se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
