Lesnatý kopec přejmenovali cisterciáci na Zelenou horu
Dominantou Žďáru nad Sázavou je jistě Zelená hora a na ní stojící poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je považován za nejvýraznější stavbu barokní gotiky. Jde také o nejznámější a nejosobitější dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Letos je to přesně dvacet let, co je památka zapsaná na prestižním seznamu kulturních památek UNESCO.
Kostela sv. Jana Nepomuckého by nebylo bez cisterciáckých mnichů. „Přišli sem v polovině třináctého století z kláštera Zelená hora u Nepomuku u Plzně,“ vysvětluje průvodkyně Lenka Kubizňáková. Podle svého kláštera mniši pojmenovali žďárský lesnatý kopec. Cisterciáci stojí i za vybudováním poutního kostela na Zelené hoře. Především jejich opat Václav Vejmluva. Ten na začátku osmnáctého století pozval slavného architekta Santiniho.
Poutní kostel je zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, tedy svatému, který pochází z Nepomuku u Plzně. Tady vidíme další souvislost s řádem cisterciáků. Opat Vejmluva byl nadšeným ctitelem tohoto svatého a ke stavbě poutního kostela se rozhodl hned poté, co byl 15. dubna 1719 v hrobě světce v pražské svatovítské katedrále nalezen údajný neporušený jazyk - symbol jeho mlčenlivosti. Stavba kostela na Zelené hoře začala ještě v srpnu toho roku.
Kostel obklopuje ambit s pěti kaplemi a pěti vstupními branami. Na ploše mezi ambitem a kostelem je hřbitov, dříve to ale byla travnatá plocha určená k setkávání a odpočinek poutníků. „V současné době se zde již nepohřbívá a jsou snahy o navrácení tohoto místa svému původnímu účelu a podobě,“ doplňuje Lenka Kubizňáková.
„Architekt Santini dostal za úkol navrhnout stavbu, která by představovala hvězdu mezi hvězdami a ujal se toho ve stylu barokní gotiky,“ říká průvodkyně. Setkávání baroka a gotiky je v kostele vidět na každém kroku. Až neuvěřitelná je ale Santiniho hra s geometrií. „On byl výborným matematikem, numerologem a údajně i kabalistou,“ vysvětluje Lenka Kubizňáková. Promyšlená je i hra se světlem vytvořená čirými i barevnými okny.
Kostel sv. Jana Nepomuckého nikdy nepřestal sloužit svému účelu a je stále poutním místem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
