Lepší hygiena zbrzdila nemoc špinavých rukou. Počet pacientů se žloutenkou loni klesl
Zvýšená hygiena spojená s pandemií covidu, měla pozitivní dopad na snížení výskytu i dalších nemocí. Typickým příkladem je hepatitida, žloutenka.
Za poslední rok a půl se to stalo pro řadu lidí zcela běžným denním úkonem. Při příchodu domů nebo třeba do obchodu si ruce vydezinfikují, aby se snížilo riziko nákazy koronavirem.
Častější a důkladnější hygiena má ale dopad i na další nemoci. Lékaři si s ní spojují i pokles počtu lidí, kteří se léčili se žloutenkou. Například loni na Vysočině klesl počet nemocných oproti roku 2019 téměř o stovku.
Správná hygiena
Správná hygiena a dezinfekce rukou, jedna z věcí, která se do podvědomí lidí dostala v souvislosti s koronavirem. Zabraňuje ale i přenosu dalších onemocnění – kupříkladu některých typů žloutenky, potvrzuje primář infekčního oddělení novoměstské nemocnice Miloslav Šťastník. Jde o hepatitidu typu A a typu E.
„To jsou ty dvě žloutenky, u kterých ta prevence je tedy dodržování základních opatření, konzumace správně tepelně zpracovaných výrobků ať už z domácích nebo divokých prasat, správné omývání zeleniny, u té žloutenky typu A je možná i prevence očkováním.“
Omezení cestování
Za snížením počtu případů žloutenky podle doktora Šťastníka může být i omezené cestování. „Je tam samozřejmě i nižší množství lidí, které vycestuje do tropů, subtropů, to znamená i ty importované dovezené infekce jsou méně časté, než byly před covidem, to ovlivňuje ten výskyt rozhodně.“
Nejčastější je žloutenka typu C. Tady ale důkladná hygiena nepomůže. Stejně jako typ B se nepřenáší dotykem. „Velmi často je to spojený s intravenózní aplikací drog v současné době, těžko se tam odlišuje ta akutní fáze od té chronické, protože často to probíhá bezpříznakově a neexistuje tam očkování.“
Navíc hepatitida typu B se nedá úplně vyléčit, říká primář Miloslav Šťastník: „Ten vir zůstává zabudovaný v jaterních buňkách a vy zabraňujete těmi léky tomu, aby se nemnožil a tím pádem nepoškozovala ta zánětlivá odpověď organismu, ty jaterní buňky, a nevyvolávaly ty změny, které vedou k cirhóze nebo následně u určité skupiny k vzniku nádoru jater.“
Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny jen na Vysočině klesl meziročně počet lidí s hepatitidou o téměř stovku. Pokračuje mluvčí VZP Jana Sixtová. „Na Vysočině se v roce 2020 léčilo se žloutenkou 365 pacientů, což bylo o 83 méně než v roce 2019.“
Podle údajů VZP se v roce 2020 léčilo v Česku s některým z typů žloutenky zhruba 11 a půl tisíce lidí.
Související
-
Rok, možná i dva bude trvat nemocnicím, než doženou operační skluz. 123 dní nemohli lékaři na sál
Minimálně rok zabere některým nemocnicím na Vysočině, než udělají všechny operace, které musely kvůli nouzovému stavu odložit.
-
Pomoc obézním i diabetikům. Po operaci žaludku v třebíčské nemocnici cukrovka prakticky mizí
Žaludeční bypass může i vyléčit cukrovku. Lidé s diabetem nebo trpící obezitou míří na speciální na zákrok do třebíčské nemocnice
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Svět zápasí o naději po rekordně horkém roce. Velký průvodce začínající klimatickou konferencí v Dubaji
-
Polská komise pro zkoumání ruského vlivu varovala před Tuskem a dalšími opozičníky. Sejm ji rozpustil
-
Lékaři budou moci pracovat 24 hodin. Sněmovna schválila novelu, ta zruší úpravy přesčasů
-
V Argentině zadrželi Čecha, který se 25 let vyhýbal nástupu do vězení. Měl v něm strávit 30 měsíců