Lepší hygiena zbrzdila nemoc špinavých rukou. Počet pacientů se žloutenkou loni klesl

29. červenec 2021 11:00
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Infekční žloutenka dorazila i do turnovských škol. Školáci a studenti teď mají na toaletách hygieniky doporučené dezinfekční prostředky na mytí rukou

Zvýšená hygiena spojená s pandemií covidu, měla pozitivní dopad na snížení výskytu i dalších nemocí. Typickým příkladem je hepatitida, žloutenka.

Za poslední rok a půl se to stalo pro řadu lidí zcela běžným denním úkonem. Při příchodu domů nebo třeba do obchodu si ruce vydezinfikují, aby se snížilo riziko nákazy koronavirem.

Častější a důkladnější hygiena má ale dopad i na další nemoci. Lékaři si s ní spojují i pokles počtu lidí, kteří se léčili se žloutenkou. Například loni na Vysočině klesl počet nemocných oproti roku 2019 téměř o stovku.

Správná hygiena

Správná hygiena a dezinfekce rukou, jedna z věcí, která se do podvědomí lidí dostala v souvislosti s koronavirem. Zabraňuje ale i přenosu dalších onemocnění – kupříkladu některých typů žloutenky, potvrzuje primář infekčního oddělení novoměstské nemocnice Miloslav Šťastník. Jde o hepatitidu typu A a typu E.

„To jsou ty dvě žloutenky, u kterých ta prevence je tedy dodržování základních opatření, konzumace správně tepelně zpracovaných výrobků ať už z domácích nebo divokých prasat, správné omývání zeleniny, u té žloutenky typu A je možná i prevence očkováním.“

Omezení cestování

Za snížením počtu případů žloutenky podle doktora Šťastníka může být i omezené cestování. „Je tam samozřejmě i nižší množství lidí, které vycestuje do tropů, subtropů, to znamená i ty importované dovezené infekce jsou méně časté, než byly před covidem, to ovlivňuje ten výskyt rozhodně.“

Nejčastější je žloutenka typu C. Tady ale důkladná hygiena nepomůže. Stejně jako typ B se nepřenáší dotykem. „Velmi často je to spojený s intravenózní aplikací drog v současné době, těžko se tam odlišuje ta akutní fáze od té chronické, protože často to probíhá bezpříznakově a neexistuje tam očkování.“

Navíc hepatitida typu B se nedá úplně vyléčit, říká primář Miloslav Šťastník: „Ten vir zůstává zabudovaný v jaterních buňkách a vy zabraňujete těmi léky tomu, aby se nemnožil a tím pádem nepoškozovala ta zánětlivá odpověď organismu, ty jaterní buňky, a nevyvolávaly ty změny, které vedou k cirhóze nebo následně u určité skupiny k vzniku nádoru jater.“

Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny jen na Vysočině klesl meziročně počet lidí s hepatitidou o téměř stovku. Pokračuje mluvčí VZP Jana Sixtová. „Na Vysočině se v roce 2020 léčilo se žloutenkou 365 pacientů, což bylo o 83 méně než v roce 2019.“

Podle údajů VZP se v roce 2020 léčilo v Česku s některým z typů žloutenky zhruba 11 a půl tisíce lidí.

autoři: Daniela Brychtová , mik
Spustit audio

Související