Lepší hygiena zbrzdila nemoc špinavých rukou. Počet pacientů se žloutenkou loni klesl
Zvýšená hygiena spojená s pandemií covidu, měla pozitivní dopad na snížení výskytu i dalších nemocí. Typickým příkladem je hepatitida, žloutenka.
Za poslední rok a půl se to stalo pro řadu lidí zcela běžným denním úkonem. Při příchodu domů nebo třeba do obchodu si ruce vydezinfikují, aby se snížilo riziko nákazy koronavirem.
Častější a důkladnější hygiena má ale dopad i na další nemoci. Lékaři si s ní spojují i pokles počtu lidí, kteří se léčili se žloutenkou. Například loni na Vysočině klesl počet nemocných oproti roku 2019 téměř o stovku.
Správná hygiena
Správná hygiena a dezinfekce rukou, jedna z věcí, která se do podvědomí lidí dostala v souvislosti s koronavirem. Zabraňuje ale i přenosu dalších onemocnění – kupříkladu některých typů žloutenky, potvrzuje primář infekčního oddělení novoměstské nemocnice Miloslav Šťastník. Jde o hepatitidu typu A a typu E.
„To jsou ty dvě žloutenky, u kterých ta prevence je tedy dodržování základních opatření, konzumace správně tepelně zpracovaných výrobků ať už z domácích nebo divokých prasat, správné omývání zeleniny, u té žloutenky typu A je možná i prevence očkováním.“
Omezení cestování
Za snížením počtu případů žloutenky podle doktora Šťastníka může být i omezené cestování. „Je tam samozřejmě i nižší množství lidí, které vycestuje do tropů, subtropů, to znamená i ty importované dovezené infekce jsou méně časté, než byly před covidem, to ovlivňuje ten výskyt rozhodně.“
Nejčastější je žloutenka typu C. Tady ale důkladná hygiena nepomůže. Stejně jako typ B se nepřenáší dotykem. „Velmi často je to spojený s intravenózní aplikací drog v současné době, těžko se tam odlišuje ta akutní fáze od té chronické, protože často to probíhá bezpříznakově a neexistuje tam očkování.“
Navíc hepatitida typu B se nedá úplně vyléčit, říká primář Miloslav Šťastník: „Ten vir zůstává zabudovaný v jaterních buňkách a vy zabraňujete těmi léky tomu, aby se nemnožil a tím pádem nepoškozovala ta zánětlivá odpověď organismu, ty jaterní buňky, a nevyvolávaly ty změny, které vedou k cirhóze nebo následně u určité skupiny k vzniku nádoru jater.“
Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny jen na Vysočině klesl meziročně počet lidí s hepatitidou o téměř stovku. Pokračuje mluvčí VZP Jana Sixtová. „Na Vysočině se v roce 2020 léčilo se žloutenkou 365 pacientů, což bylo o 83 méně než v roce 2019.“
Podle údajů VZP se v roce 2020 léčilo v Česku s některým z typů žloutenky zhruba 11 a půl tisíce lidí.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Hackeři zveřejnili skoro 16 miliard údajů a hesel. Data unikla i z Applu, Facebooku nebo Googlu
-
ONLINE: Znepokojuje mě hrozba 3. světové války, tvrdí Putin. ‚Rusko ale neusiluje o kapitulaci Ukrajiny‘
-
Izrael je schopen ovládnout vzdušný prostor Íránu, podotýká Bříza. V čem je unikátní jeho obrana?
-
Druhý zápas, druhá výhra. České basketbalistky porazily v Brně i Portugalsko a jsou ve čtvrtfinále