Léčba existuje, přesto se k pacientům nedostane. Systém brzdí hlavně vzácná onemocnění, říká Jiří Samek
Moderní medicína umí stále víc, ne každý pacient se ale k inovativní léčbě dostane. Problémem bývá financování i nastavení systému.
Nejtěžší není nový lék objevit, ale dostat ho k pacientovi. Přesvědčen je o tom farmaceut a odborník na zdravotnické inovace Jiří Samek. V rozhovoru pro Český rozhlas Vysočina upozornil, že současný systém zdravotní péče si dobře poradí s běžnými diagnózami, problémy ale mají pacienti se vzácnými onemocněními, zejména děti.
Financování léčiv
„Často máme pocit, že když léčba existuje, pacient ji dostane. To ale neplatí,“ říká Samek. Podle něj je nová léčba účinná a bezpečná už ve chvíli, kdy vstupuje na trh. Přesto se nemusí dostat mezi standardně hrazené postupy. „Nebyla jí přiznána úhrada z veřejného zdravotního pojištění. S medicínou ani účinností léčby to nemá nic společného,“ vysvětluje.
Čtěte také
Největší překážkou bývají vzácná a velmi vzácná onemocnění. Farmaceutické firmy totiž často nemají ekonomickou motivaci investovat do vývoje léčby pro malé skupiny pacientů. „U dětské onkologie může jít třeba o 15 až 20 dětí ročně. To už pro průmysl není zajímavé,“ říká Samek.
„Dnešní model je nastavený na velké skupiny pacientů a velké objemy léčiv. Ne na personalizovanou buněčnou léčbu pro malé skupiny nemocných,“ upozorňuje.
Podle Samka přitom není hlavním problémem nedostatek peněz. „Brzdí nás spíš nedostatek odvahy systém měnit. Jde o problém systémový, dlouhodobý,“ dodává.
Koncerty u jezu
Pořadatelé zvou na festival Koncerty u jezu, který se uskuteční 13. června u jezu rybníka Kukle ve Věžnici u Polné. Výtěžek akce podpoří Nadační fond dětské onkologie Krtek. Organizátoři letos věří, že se podaří vybrat rekordní částku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
