Láska ke zločinu i rodnému kraji. Lucie Bechynková o úspěchu podcastu Opravdové zločiny

Moderátorka, spisovatelka a milovnice zločinu Lucie Bechynková pochází z kraje Vysočina. „Já jsem na to strašně pyšná, že jsem ze Žďáru nad Sázavou. Už jsem sice pryč 20 let, ale strašně ráda se sem vracím. Mám tady rodiče, sestru švagra, synovce, a všude se Ždárem chlubím,“ směje se a dodává, že sem na dálku posílá i posluchače svého podcastu.

K práci, které se věnuje dnes, ji přivedla láska ke klasickým detektivkám: Já čtu jenom detektivky! Večer, když už dcera spí, tak si zalezu do postele a čtu si a málokdy vezmu do ruky něco jiného než detektivku.“ Právě z tohoto zájmu postupně vznikla potřeba sdílet příběhy i s ostatními. „Zjistíte, že doma už to nikoho nezajímá, tak si založíte podcast, abyste to mohli vyprávět lidem, které to zajímat bude,“ vysvětluje s úsměvem.

Podcast se postupně vyvíjel i kvůli rostoucí posluchačské základně. Autorky zpočátku zpracovávaly i české případy, později ale přešly spíše na zahraniční. „Máte větší zodpovědnost, když víte, že se to dostane k více lidem. A už se nám i stávalo, že aktéři některého českého příběhu se za námi přišli podívat na nějakou besedu, ne teda ti pachatelé naštěstí, ale my jsme nechtěly otevírat ty jejich staré rány,“ říká Lucie Bechynková.

Čtěte také

Vinohradská 12 a Opravdové zločiny. Vítězové Podcastu roku chtějí experimentovat i být paranoidní

Podrobnosti k zahraničním kriminálním čerpá buď z dokumentů, nebo místních lokálních novin. „Dáváte to dohromady po drobcích, záleží na tom, jak je ten případ velký. Některé případy jsou psychicky náročné, ale tím, že každý týden zpracováváte nový, tak si k tomu udržíte odstup. My to navíc ještě zaobalíme, když dopovíme ten příběh, potom nějakou „drbárnou“, a tím se to trošku odlehčí,“ doplňuje Lucie. Za nejnáročnější případy považuje zejména ty, které se týkají dětí nebo nevysvětlených zmizení. „Děsí mě představa, že se může stát, že někdo zmizí a nikdo nikdy nezjistí proč,“ uzavírá.