Kůrovec likviduje smrkové porosty na Vysočině, říká zkušený lesní správce

Lýkožrout smrkový je kalamitní škůdce, který se zaměřuje na smrky ve věku 50 až 60 let. Například severní Morava po napadení kůrovce uvádí, že nemá porosty starší 50 let.

Lesy jsou na tom špatně

Důležitá je příroda, která musí dát vodu, díky které se budou stromy schopné bránit. Bez vody jsou totiž oslabené a dalším bodem je hygiena lesa. „To znamená včasné zpracování jakýchkoli polomů, jakékoli hmoty, která může sloužit k rozvoji kůrovce. Včasné zpracování malých první nalezených ohnisek. To včasné znamená v rozmezí dnů až týdnů.“

„Historicky jsme udělali chybu, že jsme sázeli smrk i tam kde být nemá,“ přiznává Jiří Pohan.

Vývojová stádia kůrovce

Jarní kůrovec aktuálně dokončil vývoj a opouští napadené stromy v první generaci a přelézá do dalších stojících stromů. „Zdravý smrk se dokáže ubránit kůrovci, a první brouky, kteří na něj nalétávají, stačí zalévat pryskyřicí. Ale pokud stromy jsou oslabené suchem, mají pryskyřice málo a nedokáží se bránit. A to je jeden z důvodů, proč se nám ten brouk neustále rozvíjí a jsme neustále pozadu,“ doplňuje Jiří Pohan.

Ideální je kontrolovat lesy každých 14 dnů a jak mile má člověk podezření, je dobré se poradit s hospodářem, který ví, jak to napadení vypadá. „Prvním signálem mohou být drobné hnědě pilinky, kterými je posypaná pata kmene, kořenové náběhy. Zelené stromy, které nejeví žádné náznaky, ale mají pilinky, ty jsou čerstvě napadené a musí jít pryč.“

Stavební dřevo

Smrk je důležité stavební dřevo, existují obrovské technologie na jeho zpracování. „Takže je to obrovský problém,“ dodává Jiří Pohan.

Je dobré se v lese koukat kolem sebe, a pokud se vám některý strom bude zdát podezřelý, není od věci oslovit buď přímo vlastníka, nebo správce lesa, pokud jej známe. „Mnohdy dokáže i soused sousedovi pomoci,“ uzavírá.