Kříženec Nick si potřebuje zvyknout na jednoho pána. Cizí rád nemá

V útulku v Pístově u Jihlavy žije malý kříženec Nick, kterého jeho původní majitelé nezvládali. I v útulku se zpočátku projevoval jen agresivně.

Ukazuje se ale, že když si na někoho zvykne, dokáže být milý mazlivý pejsek.

„Kdybych tipoval, čeho je kříženec, tak je to jezevčík s trpasličím kníračem,“ popisuje ročního Nicka vedoucí útulku Aleš Toman. „Zhruba ve věku tři čtvrtě roku nám ho majitelé předali. Dokonce se báli mu nasadit obojek. Zavolali si městskou policii,“ vzpomíná na důvody přijetí Nicka do útulku.

I v útulku ale byla s Nickem zpočátku náročná domluva. Bylo jasné, že pes lidem nedůvěřuje, a na každého cizího hned útočí. „Ukázalo se ale, že během krátké doby, když se s ním dobře zachází, tak si zvykne, a je z něj milý pes,“ říká s úsměvem Aleš Toman. Dodává ale, že stačilo, aby na týden odjel na dovolenou, a pozitivní vazby byly narušené.

Když se s ním dobře zachází, je to milý pes

„Věřím, že pokud by byl u nějakých starších lidí, u kterých nechodí zástupy návštěv, tak by s ním nebyly problémy,“ říká vedoucí útulku s tím, že Nick je mladý, a tudíž vychovatelný. Jako u každého psa by bylo i u Nicka dobré, kdyby měl výběh na zahrádce. Není to ale v jeho případě nutné. „Je to typ pejska, který bude vděčný, když bude s pánem na gauči,“ dodává Aleš Toman.

Po několika procházkách se Nick nechá i pochovat

Útulek v Pístově umožňuje lidem brát si pejsky na procházky. Nicka si často půjčuje jedna jihlavská učitelka. „Během několika dnů se s ním sžila. Bere ho do náručí, může ho podrbat,“ říká Aleš Toman. Dokazuje to, že Nick zvladatelný je.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová