Křížek v Číhošti se pohnul před 75 lety. Následovalo pronásledování církve a smrt kněze Toufara
Přesně před 75 lety, 11. prosince 1949, zažilo malé městečko Číhošť na Vysočině událost, která otřásla tehdejší československou společností. Dvě desítky svědků během kázání kněze Josefa Toufara viděly, jak se na oltáři pohnul malý dřevěný křížek.
Tento „číhošťský zázrak“ byl následně označen Státní bezpečností za inscenaci a stal se záminkou k brutálnímu pronásledování církevních představitelů. Josef Toufar byl obviněn z podvodu a během vyšetřování podroben krutému mučení. Zemřel již dva měsíce po incidentu, aniž by stanul před soudem. Toufarův osud zůstává dodnes symbolem represí vůči církvi v období komunistického režimu.
Kde je křížek dnes?
Samotný dřevěný křížek, který měl být „předmětem doličným“, je dodnes opředen tajemstvím. „Křížek filmaři použili v propagandistickém snímku Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení a poté jej ukázali novinářům. Další zmínka o něm je až z roku 1968,“ vysvětluje publicista Miloš Doležal, který se příběhem Josefa Toufara dlouhodobě zabývá.
Číhošťský zázrak tak zůstává nevysvětlený, což v místních lidech stále vyvolává hluboké emoce. „Jsme přesvědčeni, že to byl boží úkaz,“ říká Věra Kovandová z číhošťské farnosti.
Památka, která ožívá
Přestože se režim snažil na Číhošť a Josefa Toufara uvalit zapomnění, dnes je toto místo připomínáno jako symbol víry a odvahy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti se stal cílem poutníků, kteří zde uctívají památku umučeného kněze.
Josef Toufar byl letos na podzim soudně rehabilitován, což je dalším krokem ke spravedlivému uznání jeho pohnutého osudu. Kde se ale nachází samotný křížek, zůstává záhadou.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Maďarsko a Slovensko vetovaly zákaz dovozu ruského plynu do EU. Blokaci bude možné přehlasovat
-
‚Rozhodl jsem se vyvodit odpovědnost.‘ Novotný skončil ve funkci starosty pražských Řeporyjí
-
Britská vláda podporuje Izrael proti Íránu, protože dělá špinavou práci za velmoci, říká novinář
-
Soud uložil podmínku cizince, která oslavovala střelce na Filozofické fakultě. Na pět let ji vyhostil z Česka