Kraje napadají u Ústavního soudu zákon o neziskových zdravotních zařízení
Kraje napadají u Ústavního soudu zákon o neziskových zdravotních zařízení. Je podle nich protiústavní a plný fatálních nedostatků. Jedním z takových nespokojenců je také kraj Vysočina. Kraje zpravidla vedené občanskými demokraty našly v legislativním předpisu celkem 27 nedostatků. Na sociálními demokraty ovládané Ministerstvo zdravotnictví všechny odeslali. V těchto dnech odchází i ústavní stížnost.
Miloš Vystrčil: Kraje obecně by nerozhodovaly o tom, jaká úroveň zdravotní péče a jaké přístroje a kolik lidí by bylo v našich nemocnicích zaměstnáno, ale zároveň bychom odpovídali za dluhy, které by tato zřízení vytvořila.
Milan Kopecký: Říká na úvod hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. Odpověď resortu ministra Davida Ratha je jednoduchá. Stát garantuje dostupnou zdravotní péči a stát bude rozhodovat o tom, kde kdo bude pracovat. Zákon číslo 245 z roku 2006 podle Vystrčila neumožňuje nemocnicím dělat nic jiného než léčit, a to v souladu s ministerskými pravidly. Další doprovodné činnosti jsou předmětem jiných právních předpisů, dodává Vítězslav Klíma z tiskového odboru Ministerstva.
Vítězslav Klíma: Řeší tedy poskytování zdravotní péče. Otázky možností provádění jiných činností souvisejí potom s jinými právními předpisy.
Milan Kopecký: Říká Klíma s tím, že podobně jako počet zástupců ředitele, na které zákon také nepamatuje, stanoví ostatní činnosti takzvaný statut nemocnice.
Vítězslav Klíma: To je podle paragrafu 8 odstavce 2 zákona číslo 245/2006 sb.
Milan Kopecký: Stížnosti krajů se týkají i členů dozorčí rady nemocnic. Zákon totiž nijak neupravuje například způsob jejich dopravy na zasedání a to je podle hejtmana Miloše Vystrčila problém. Cesta třeba soukromým vrtulníkem stojí v porovnání s jízdou s osobním automobilem mnohonásobně více. Vítězslav Klíma odpovídá zcela jasně.
Vítězslav Klíma: Jde podle našeho názoru o poskytování cestovních náhrad a toto poskytování cestovních náhrad se obecně řídí celostátně platnými předpisy právě o poskytování cestovních náhrad.
Milan Kopecký: Zákon 245 z letošního roku by měl být zrušen. To je cíl asociace krajů České republiky. Také proto, že operace dražší než jeden milion korun musí předem schválit dozorčí rada. Pro Miloše Vystrčila je to opět nepřijatelné.
Miloš Vystrčil: V okamžiku, kdy by lékař měl udělat rychle operaci, která má větší náklady než 1 000 000 korun a nebude mít svolení takzvané dozorčí rady té neziskové nemocnice, tak se může stát, že lékař zachrání život, provede operaci, která je dražší než jeden milion korun a protože nemůže logicky nemůže mít svolení té dozorčí rady, která se nemůže během těch 10 5 minut, kdy se ten lékař rozhoduje, sejít, tak se může stát, že potom sám náklady na tu operaci bude platit. To je absurdní. My jsme na to upozorňovali a takovýchto absurdit je tam více v tom zákoně a měli jsme je řešit před tím, než ten zákon byl schválen.
Milan Kopecký: Upozorňuje hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. I na tuto výtku má Ministerstvo odpověď. Náklady na akutní operaci ať nepojištěného pacienta nebo v případě nemožnosti schválení dozorčí radou platí stát.
Vítězslav Klíma: Platí, že při poskytování nutné a neodkladné péče se nejprve zajišťuje tato potřebná péče teprve poté se zařízení ptá, zda je dotyčný pojištěn či nikoliv. To nakonec vyplývá i ze zákona 20/1966 sb., což je zákon o zdraví lidu. Naopak by se z etických problémů spíše mohl dostat lékař či to zařízení zdravotnické, které by akutně a neodkladnou péči neposkytlo. Navíc hradí takovou péči Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu.
Milan Kopecký: Doplňuje Vítězslav Klíma z tiskového odboru Ministerstva zdravotnictví. Na jedné straně tedy stojí kraje a jejich námitky, na opačné Ministerstvo. Arbitrem sporu o zákon o neziskových zdravotnických zařízeních bude Ústavní soud.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
