Kouření i antikoncepce zvyšuje riziko trombózy. Ročně na ni v Evropě zemře půl milionu lidí

Data aktuální zdravotnické ročenky ukazují, že hormonální antikoncepci v roce 2007 užívalo více než milion žen v Česku, předloni už to bylo o čtvrt milionu méně. Největší strašák popsaný v každém letáku v krabičce s antikoncepcí je právě zvýšené riziko trombózy a problémů s žilami.

„Začala jsem ji brát v 15 letech a přestala ve 22. Celou dobu jsem viděla, že mám více žilnaté nohy, ale nějak jsem to neřešila. Až ve dvaceti to bylo mnohem více viditelný. Nohy mě bolely, natékala mi lýtka,“ popisuje svoji zkušenost pětadvacetiletá Nikola.

Čtěte také

Nikola nešla k lékaři, místo toho antikoncepci sama vysadila: „A pak jsem po půl roce viděla tu změnu. Teď ji neberu třetím rokem a tyhle problémy nemám.“

Proč právě hormonální antikoncepce zvyšuje riziko sražení krve v žilách, vysvětluje Tomáš Kvasnička, vedoucí lékař Trombotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Odhaduje se, že až jedna desetina populace v Čechách má potenciál k tomu mít vyšší srážlivost krve. A to za jistých podmínek a jedna z těch podmínek je užívání hormonální antikoncepce.“

Riziko zvyšuje obezita nebo kouření

Vyšší srážlivost krve způsobuje konkrétní genetická mutace. A riziko krevní sraženiny u lidí, kteří ji mají, stoupá nejvíce ve chvíli hormonálních změn.

„Když jsme analyzovali skupinu žen, které mají tu mutaci, tak se zjistilo, že největší výskyt trombóz mají kolem 20 až 28 let věku. Když zažívají těhotenství, porod, šestinedělí nebo mají antikoncepci. Hormonální změny to hodně umocní,“ vysvětluje Kvasnička.

Kromě genetických předpokladů ale hormonální antikoncepce zvyšuje riziko i u lidí bez mutace. Pokud jsou třeba obézní nebo kuřáci.

Nechte se otestovat, radí lékaři

Největší problém dnešní doby je podle Kvasničky v tom, že se na trombózu přichází pozdě. Samotná krevní sraženina sice nevede ke smrti, dovede ale pořádně zkomplikovat život.

Čtěte také

„Tělo to umí čistit, léky jsou pouze pomocné. Týká se to nejčastěji nohou, tam pokud se to nevyčistí, tak tam budou dlouhodobé komplikace, otok, bolestivost. To se zpětně nedá moc léčit, musí se nosit punčochy a tak. Pak plicní embolizace, a to končí jednak smrtí nebo tam vzniká chronická plicní hypertenze a to znamená, že se lidi celý život dusí. A na to taky moc léků není,“ říká Kvasnička.

Genetickou mutaci, která způsobuje vyšší srážlivost krve, odhalí speciální testy, které dělají lékaři z jedné zkumavky krve ve specializovaných centrech a v některých nemocnicích. Pro pacienty, kteří mají v rodině riziko trombózy, jsou zdarma.