Kolik oxidu dusičitého dýchají lidé v Plzni a Karlových Varech?

16. červenec 2019

V rámci mezinárodního projektu „Občanská věda“ měřilo Centrum pro životní prostředí a zdraví míru znečištění ovzduší oxidem dusičitým na dvou stech místech v devíti krajských městech České republiky. Seznamte se s rizikovými lokalitami Plzně a Karlových Varů.

Dieselgate: Auta vypouštějí mnohem více škodlivin, než výrobci slibovali

Znečištění ovzduší oxidem dusičitým – to je téma, kterým se odborníci zabývají desítky let, ale větší pozornost veřejnosti k tomuto problému přitáhla až aféra Dieselgate. Během ní skupina amerických odborníků odhalila podvod automobilky Volkswagen při laboratorních testech emisí aut s dieselovými motory.

Výrobci vybavili svá auta zařízením, které rozeznalo, že vozidla nejedou po běžné silnici, ale jsou podrobována testu v laboratoři. Auta byla upravena, aby v takovém případě výrazně snížila množství vypouštěných škodlivin a plnila tak emisní normy. Když ale experti měřili emise přenosným zařízením během normální jízdy po ulicích, hodnoty znečištění mnohdy přesáhly normy desetkrát i dvacetkrát.

Jak oxid dusičitý působí na lidské zdraví?

Dostupné lékařské studie ukazují, že vystavení oxidu dusičitému může zvyšovat výskyt zánětlivých onemocnění dýchacích cest, přičemž citlivější k jeho působení jsou děti a lidé, kteří trpí astmatem. Studie na zvířatech ukazují, že plyn způsobuje v plicní tkáni změny struktury, biochemie i fyziologie.

Co je oxid dusičitý a kde vzniká?
Oxid dusičitý (NO2) je plyn, který vzniká reakcí kyslíku a vodíku při rozmanitých spalovacích procesech, například v plynových kotlech, elektrárnách či teplárnách, v metalurgickém a cementářském průmyslu nebo ve spalovnách odpadů. Ale vzniká také při spalování tabáku v cigaretách, při hoření dřevěného uhlí během grilování nebo při pálení zahradního odpadu. Ve větších městech bývá jeho hlavním zdrojem automobilová doprava. Automobily spalující benzín jsou vybavena trojcestnými katalyzátory, které koncentrace oxidů dusíku podstatně snižují. Proto jsou významným problémem zejména vznětové, tedy dieselové motory.

Podle výzkumů z posledních let, které shrnul MUDr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, mohou koncentrace NO2 nad 30 μg/m3 ovlivňovat psychické funkce dětí, například pozornost nebo rychlost neuropsychického vývoje. V případě starších lidí by koncentrace nad 40 μg/m3 mohly souviset s vyšším výskytem Alzheimerovy choroby.

Oxid dusičitý se ale podílí také na vzniku fotochemického neboli letního smogu. A přispívá i ke vzniku druhotných prachových částic, které zvyšují hlavně nemocnost a úmrtnost na nemoci srdce a cév.

Co dýchají obyvatelé Plzně?

V Plzni měření probíhalo na 27 místech. Nejvyšší znečištění bylo naměřeno na Karlovarské ulici před číslem popisným 32, kde průměrná koncentrace oxidu dusičitého překročila 52 μg/m3 (výsledky všech měření v Plzni najdete zde). Hůře dopadlo jen několik měřených míst v Praze a v Brně.

Další vysoké hodnoty přes 40 μg/m3 ukázala měření v ulicích U Prazdroje, Sukova, Přemyslova (před OC Plaza), Karlovarská (nedaleko tramvajové zastávky B. Němcové) a na rohu ulic Klatovská a Havlíčkova v centru města.

Naopak vzorkovač umístěný vedle monitorovací stanice v Pražské ulici u Mlýnské strouhy naměřil druhou nejnižší hodnotu ze všech 27 hodnocených lokalit, a to těsně nad 20 μg/m3. Naskýtá se proto otázka, nakolik věrně tato stanice reprezentuje dopravně zatížené lokality v Plzni, když zde bylo zaznamenáno znečištění podstatně nižší než na mnoha dalších měřených bodech.

Nejvíce a nejméně znečištěná místa NO2 v Plzni

Jak dopadlo měření v Karlových Varech?

V Karlových Varech bylo umístěno 16 vzorkovačů. Dvě nejvyšší naměřené hodnoty překročily hodnotu 40 μg/m3, a to v Táborské ulici nedaleko průtahu městem ve čtvrti Bohatice a na dohled od hotelu Thermal v Bezručově ulici ve stoupání nad areálem středních škol směrem k nemocnici. Jen o něco málo nižší hodnota byla naměřena v Západní ulici nedaleko Dolního nádraží.

Výsledky měření v Karlových Varech

Jak jsou dodržovány limity?

Podle dlouhodobých výsledků monitorování kvality ovzduší jsou v Česku limity překračovány na několika měřících stanicích, které jsou umístěny na místech se silným automobilovým provozem, hlavně v Praze a v Brně. Protože limity pro oxid dusičitý jsou společné v celé Evropské unii a protože měly být splněny už od roku 2010, vede Evropská komise s Českou republikou tzv. řízení pro nesplnění povinnosti neboli infringement. Tato procedura může skončit dokonce i žalobou u Evropského soudu, což se v loňském roce stalo v případě Německa, Francie a Velké Británie.

V mnoha městech ale monitorovací stanice nejsou umístěny v místech s intenzivní automobilovou dopravou, a právě na takové lokality se soustředila orientační měření mezinárodního projektu.

Jaké jsou platné limity?
Na základě doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) byly pro ochranu lidského zdraví stanoveny dva druhy limitů. Krátkodobý limit činí 200 mikrogramů na metr krychlový pro průměrnou hodnotu během jedné hodiny. Dlouhodobý limit pak určuje maximální přípustnou koncentraci, která nemá být překročena v ročním průměru, a ta byla stanovena na 40 mikrogramů/m3.

Jakým způsobem se měření prováděla?

Měření probíhala za použití tzv. pasivních vzorkovačů, což jsou vzduchotěsně uzavřené plastové nádobky, ve kterých je nanesena speciálně stanovená směs chemických látek. Během března byly vzorkovače rozmístěny na vybraná místa a vzduch tam působil na chemikálie v nádobce. Po čtyřech týdnech byly vzorkovače opět vzduchotěsně uzavřeny a k vyhodnocení odeslány do akreditované laboratoře ve Švýcarsku. Na základě proběhlé chemické reakce a přesně zaznamenané doby vystavení venkovnímu ovzduší pak laboratoř stanovila průměrnou koncentraci oxidu dusičitého během čtyř týdnů měření.

Autor je tuzemským koordinátorem mezinárodního projektu, v rámci kterého měření probíhalo.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio