Kobereček, tašku, kávu nebo bylinkový sirup. To všechno vám nabídnou klienti Denního centra Barevný svět. Handicapovaným pomáhá už 20 let

V Třebíči i v Jaroměřicích nad Rokytnou provozuje šicí a kreativní dílnu, chráněné bydlení má v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Hrotovicích, dále klienty zaměstnávají tři kavárny a bylinková zahrada. Denní centrum Barevný svět pomáhá klientům nejen v jejich běžném životě, ale především v tom, aby se něco naučili a cítili se užiteční.

17 fotografií

Zámeckou zahradu v Jaroměřicích nad Rokytnou zdobí bylinková zahrada, kde má každý z klientů svůj záhon. Podle jednatelky Barevného světa Ilony Durdové tady mají klienti stále co dělat. „Práce se zastaví tak na dva měsíce v roce, jenom když opravdu mrzne. A během té doby, kdy se nepracuje na zahradě, tak se bylinky třídí, suší, dosušují, dočišťují, a potom se z nich míchají bylinkové čajové směsi, nebo se z nich vyrábí kořenící směsi do polévek a pod maso. Klienti sem rádi chodí, na tu zahradu, ale zároveň vědí, že to taky někdy je makačka,“ usmívá se.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou poskytuje prostory i pro sušárnu sušárny bylinek, kde se roztříděné bylinky suší. Sušárna je přímo nad kavárnou Splněný sen, kde je v sezóně, kdy má zámek otevřeno, stále život. O návštěvníky stará mimo jiné klient Jaroslav Šaman. „Teď tady obsluhuju, budu dělat capuccino. Na dnešek jsme taky v dílně pekli,“ říká hrdě. V kavárně také jsou také vystaveny další výrobky klientů z textilní dílny. „Tašky z recyklovaných materiálů, pouzdra na brýle, látkové obaly na tablety, zástěry, trička, tkané koberečky a originální hračky,“ ukazuje Ilona Durdová.

Ředitel Denního centra Barevný svět Antonín Nekula považuje sociální rehabilitaci, kterou centrum nabízí, za velmi důležitou. „Je to příprava klientů zejména na zaměstnání. My spolupracujeme například s Jaroměřickou mlékárnou, kde máme kolegy na místech manipulačních dělníků a ve skladovacích prostorech. My jsme klienty zaškolili, oni vytvořili to prostředí a je vidět, že to funguje. Když vidím, že se klienti dokáží spoustu věcí naučit, že se dokážou posunout, tak to je opravdu velká radost,“ uzavírá Antonín Nekula.