Klokani mohou žít i na Vysočině. Nejradši mají tvrdé rohlíky
Někdo chová psy, někdo holuby, Ladislav Škarek z Rančířova u Jihlavy si k nim přidal i fretky, morčata a klokany. Ano, slyšíte dobře.
Jak je vidět, když má člověk něco moc rád, a přistupuje k té zálibě zodpovědně, tak může na Vysočině chovat i klokany.
Zkušenosti ze ZOO
Ladislav Škarek pracoval několik let v jihlavské zoologické zahradě, a že má zvířata moc rád, dokazuje i místo, kde žije. V Rančířově u Jihlavy vede s manželkou chovatelskou stanici anglických kokršpanělů.
Ve veliké zahradě ale v kotcích najdete i morčata, fretky, slepice a poštovní holuby. Nejkurióznější je ale určitě výběh klokanů. „Ti se sem dostali díky konexím v zoologické zahradě a hlavně kamarádství s inženýrem Jirouškem, bývalým ředitelem,“ vysvětluje Ladislav Škarek. S Vladislavem Jirouškem prý procestoval celý svět.
Klokani žerou tvrdé rohlíky, seno a zeleninu. Z čerstvé trávy by měli záněty dásní
Klokani, které začal Ladislav Škarek chovat, pocházeli ze ZOO ve Zlíně. „Množej se nám tady, a já je miluju,“ říká chovatel, a ukazuje do výběhu, kde poskakuje i klokanice s mládětem v kapse. „To je klokan rudokrký. Jsou nenároční a zvykli si i na podmínky na Vysočině,“ říká, a drobí na zem tvrdé rohlíky. To je prý pro klokany největší pochoutka. Kromě toho se ještě živí senem, okusem větví a čerstvou zeleninou. Jediné, co nesmí, je čerstvá tráva. „V trávě jsou různé bakterie. Dostávají z toho zánět dásní,“ vysvětluje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
