Kinoautomat byl velkou senzací, stály se na něj dlouhé fronty. Proč musel skončit?
Po úspěchu na EXPU 58 v Bruselu se Československo blýsklo i o devět let později na světové výstavě v Montrealu. Velkou senzací se stal Kinoautomat.
Hlavní tvůrci, režiséři Radúz Činčera, Pavel Juráček a Ján Roháč zvolili jednoduchý princip: diváci v sále sledovali film, který se v kritické situaci zastavil a hlavní hrdina v podání Miroslava Horníčka vystoupil z plátna. Byl bezradný a požádal diváky, aby s pomocí dvou tlačítek sami rozhodli, jak má děj pokračovat. Tuto možnost nabídl příběh celkem osmkrát během jediného představení. Interaktivní kino bylo hitem EXPA 67 a stály se na něj dlouhé fronty.
Českému publiku se Kinoautomat poprvé představil v roce 1971 v pražském kině Světozor. Nápad předběhl svou dobu i v technických nárocích: do sedadel bylo potřeba zabudovat hlasovací zařízení. Představení sice mělo obrovský úspěch a promítalo se dvakrát denně, ale v roce 1972 musel Kinoautomat skončit. Část tvůrců se totiž ocitla na černé listině a režim jejich díla zakázal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
