Když se řekne antisemitismus

Antisemitismus obecně označuje nepřátelství nebo předpojatost vůči Židům ať již jsou vyjádřeny slovem, písmem nebo násilně. Termín sám zdomácněl v poslední třetině 19. století, kdy se již Židé v nejrozvinutějších evropských zemích těšili občanské rovnoprávnosti. Mnozí této příležitosti dokázali využít. Zdaleka ne všichni byli Rothschildové, ale zejména v Německu, Francii a Rakousko-Uhersku se někteří plně emancipovaní Židé dokázali prosadit v průmyslu, obchodu i umění. Německý novinář a protižidovský aktivista Wilhelm Marr byl pak v roce 1879 prvním, kdo ve snaze stigmatizovat židovskou populaci použil termín antisemitismus.

Slovo samo odkazuje k starověkým jazykům Blízkého východu, na něž navazují další jazyky od západní Asie po severní Afriku. O hebrejštinu coby semitský jazyk však těm, kdo proti Židům vystupovali, nešlo. Židé takzvaně „semitsky“, tedy hebrejsky nebo aramejsky, nehovořili. V Evropě buď přijali za svůj jazyk země, v níž žili, nebo se dorozumívali v jidiš. Nově vytvořené slovo však svůj účel plnilo: vylučovalo Židy jako rodově odlišné společenství, činilo z nich cizorodý prvek ve společnosti. Termín antisemitismus, který zahrnoval i projevy tradičního křesťanského antijudaismu, se na tomto základě stal obecným výrazem protižidovského politického, sociálního a ekonomického cítění, jak se v Německu i jinde v Evropě utvářelo od počátku osvícenství.

Ke konci 19. století se antisemitismus stal oficiální linií evropských křesťansko-socialistických stran a protižidovských spolků i oblíbeným tématem populistických politiků. Evropští antisemité, odpůrci liberalismu, se současně sdružovali na mezinárodní úrovni, konaly se mezinárodní antisemitské kongresy. Židé byli obviňováni z neduhů kapitalismu, neloajálnosti k národním zájmům, a současně ze šíření volnomyšlenkářství a revolučních idejí. Hlasatelé antisemitismu se přitom stavěli do role nezaujatých odborníků, ochránců blaha země. Nejednou se odvolávali na dobové rasové teorie, na což o několik desetiletí později navázal vražedný nacistický antisemitismus.

Nehledě na svůj dávný, navíc zavádějící původ, slovo antisemitismus dodnes označuje předsudečně negativní postoj či jednání vůči Židům. Jako takový termín antisemitismus, k jehož projevům od vzniku Státu Izrael patří i antisionismus, vstoupil do mezinárodních úmluv a také legislativy řady států včetně definice Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu.

Ne všichni jsou však ochotni přiznat, že protižidovská nenávist stále existuje. Tak na webových stránkách Mezinárodního sdružení muslimských učenců se sídlem v Kataru se minulý měsíc objevil článek, podle něhož skutečný antisemitismus současnosti nesměřuje proti Židům, ale proti Arabům a muslimům. I takto pokrouceně je také možno přihlásit se k 140 let staré, nesmyslné koncepci „semitismu“.

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.