Když klient usne na stole, je to signál, že svou práci dělá nevidomý masér Robert Kotrba dobře

Nejprve chodil do práce bez vodicího psa jako slabozraký, ale už tehdy začínal pracovat jako masér. Průpravu a masérské zkušenosti získal nejvíce až v praxi.

„O talent asi tolik nejde,“ usmívá se host. „Pohyboval jsem se vždycky kolem sportovců, hrál házenou a tenis, a když jsem přemýšlel, co dál, tak jsem se přihlásil do Prahy do masérské školy,“ vzpomíná na své začátky. Ke každému zákazníku přistupuje individuálně a ptá se nejprve, co ho trápí, s čím by potřeboval pomoci. Na rozdíl od sportovců, kteří kvůli své zátěži potřebují péči pořád, má některé klienty na masérském stole i čistě pro relaxaci.

Používá nevidový masér ruce jinak než vidící? „Porovnat to můžu, když jsem nejdříve viděl. Jako nevidomý používám ruce úplně ke všemu, proto si hmat cvičím neustále,“ zamýšlí se. „I na lidech zkoumám jejich konkrétní problém rukama.“ Robert Kotrba za den stihne čtyři a pět lidí, dělá klasickou masáž zad i celého těla, lymfodrenáž, masáž lávovými kameny a v salonu má také saunu s vířivkou.

Druhý host ve studiu má čtyři nohy

Nevidomý Robert Kotrba přišel do studia v doprovodu černého labradora Benjiho. „Je to můj druhý pes, ten první byl ještě mohutnější, vážil 50 kilo, Benji má jen čtyřicet, ale oba jsou takoví sví,“ usmívá se. Pes dostane ve středisku základní výcvik a povely, nevidomý pak dostane kazetu s těmito povely, aby se je naučil, a ještě se nejdříve zkouší, jestli se k sobě pán a jeho nový pes hodí. „Někdy taky Benji zlobí a škodí,“ směje se Robert Kotrba. „Občas sezobne něco, co nemá, občas si postaví hlavu, že nechce jít doprava, ale rovně, ale zatím nad ním pořád vyhrávám.“

Robert Kotrba, nevidomý masér|foto: Milan Kopecký

Na běh pro Světlušku chodí masér představit svou práci

Pomůcek pro slabozraké a nevidomé je více, především v elektronice. „Všechno na počítači už je ozvučené, můžeme brouzdat po internetu, nechat si číst knížky, rozvíjet naše vidění světa,“ dodává Robert Kotrba. Pomůcek je více - k běžnému životu je potřeba nazvučený telefon, který oznamuje jména z kontaktů nahlas nebo číslo, které volá. Takzvaná hladinka určuje, kolik máte nalito v hrnečku. Máme teploměry na teplotu masa, tlačítko na trolejbusy, které hlásí, kam spoj jede a podobně.

Ve čtvrtek 3. května bude v Jihlavě opět Běh pro Světlušku, kam Robert Kotrba chodí také. Tyflo centrum představí své služby, pomůcky, vodicí psy, a také práci nevidomého maséra. Běžet se může, ale nemusí, trasu stačí potmě projít. „Není důležité vyhrát, ale přijít,“ uzavírá s úsměvem Robert Kotrba.