Kdo má hodně přátel a velkou rodinu, dožije se vysokého věku

22. říjen 2014
Dobré odpoledne

Tím, jaký životní styl si zvolíme, můžeme ovlivnit své šance na to, abychom se dožili vyššího věku. A se změnami k lepšímu se dá začít kdykoli. Statistiky vzniklé po desítky let trvajícím výzkumu dlouhověkých lidí, vykázaly několik negativních i pozitivních vlivů na náš dlouhý život. Martin Chlupáč, který se jimi zabývá, je vyjmenoval: „Typické negativní vlivy jsou kouření a alkoholismus, dále je základní vzdělání, třetí v pořadí je nešťastné manželství, a teprve na posledním místě je nezdravé stravování.“

„Zajímavější jsou možná ty kladné vlivy,“ myslí si Martin Chlupáč. „Největší vliv má hodně přátel. Nejde ovšem jenom o přátele, ale i o rodinné vazby. Nejdéle žijící lidé jsou v Japonsku nebo v Evropě v Itálii, kde mají velké rodiny, neustále se navštěvují a podporují.“ K pozitivním vlivům na náš věk patří pozitivní myšlení. K tomu Martin Chlupáč dodává: „Moje hlava a to, jak ji mám nastavenou, jak jsem naladěný, má na moje životní šance větší vliv, než obvodní lékař,“ Další roky života mohou přidat šťastné manželství a lepší sociální postavení, na posledním místě je zdravé stravování.

Martin Chlupáč uvádí zajímavý příklad z opačného konce světa: „Nejstarší lidé obecně jsou v Japonsku, ale i tam je jedna prefektura – Okinawa, kde v rámci Japonska mají 14x více stoletých lidí, než ve zbytku země. Takže každá rodina má někoho stoletého. Vliv má i genetika, ale musí ho mít to i životní styl, protože když se tam někdo narodí a pak se odstěhuje, tak se jeho šance sníží.“

Jak žijí nejdéle žijící lidé na světě v japonské Okinawě? „Mají zásadu, která je v rozporu s našimi zásadami – přestat jíst dřív, než se nasytím. Jedí zeleninu, malé porce několikrát denně, sóju, mořské ryby, nepijí alkohol, nepřehánějí to s mléčnými výrobky a červené maso vaří tak dlouho, až nemá žádný tuk, cvičí a provozují tradiční tance a meditují. A především pěstují vztahy v rodině a komunitě a navzájem si pomáhají,“ říká Martin Chlupáč. Podle něj tam i jinak nakládají s věkem. „V pětapadesáti letech jste tam ještě dítě. Věk nijak neschovávají, ale vystavují ho na odiv. Kdo stárne, získává na společenské vážnosti, to bylo u nás naposledy před sto lety.“

Ohlasy posluchačů
autor: dak
Spustit audio