Každý zhruba třicátý obyvatel velkých měst na Vysočině má trvalé bydliště na radnici

Pelhřimovu lidí hlášených na radnici postupně ubývá od roku 2012. Tamní úřad to přičítá mimo jiné lepšící se ekonomické situaci občanů. Obava z exekucí byla jedním z hlavních důvodů, proč lidé na radnici končili.

V Třebíči se naopak za posledních sedm let počet lidí s trvalým pobytem na radnici zvýšil o přibližně 55 procent. Nyní jich je přes 1300.

Na adrese úřadu jsou přihlášeni lidé, kterým byl ve správním řízení zrušen údaj o trvalém pobytu, a také malá část těch, kteří získali české občanství, a adresa úřadu jim byla přidělena ze zákona. V Jihlavě, která má na radnici přihlášeno 2562 lidí, je to 20 osob. Jak uvedla Kateřina Škarková z jihlavského magistrátu, tito lidé se většinou rychle přihlašují do svých nemovitostí.

Radnice k trvalému pobytu nahlašuje také ty, kteří svůj trvalý pobyt získali na základně padělaných či neplatných dokladů, nebo po zbourání nemovitosti.

O správním řízení, které zruší původní trvalý pobyt, se člověk nemusí dozvědět. Úřad ho obvykle zahajuje na žádost vlastníka nemovitosti. Po nabytí právní moci rozhodnutí jsou podle Jany Hášové z pelhřimovského městského úřadu systémy evidence obyvatel nastavené tak, že má dotyčný zablokovaný občanský průkaz. „A zjistí to třeba, až když někde žádá o půjčku. Musí pak na úřad, kde mu zdarma občanský průkaz vyměníme,“ řekla Hášová.

Pelhřimovská radnice má nahlášeno 288 lidí.

Úřad musí zajistit doručování pošty. Obvykle si ji lidé mohou vyzvednout na podatelně nebo informačních přepážkách radnic. Ve většině případů ale doručování zásilek nesledují. Je to zkušenost i žďárské radnice, kde je nyní evidováno 883 osob. Většina pošty zůstává nevyzvednuta i v Havlíčkově Brodě, kde je momentálně hlášeno 628 lidí, asi o 40 víc než ve stejnou dobu loni.