Každá knížka, ke které máme vztah, si zaslouží opravu. Pro knihaře to může být výzva

Některé z těch knih už nemají desky nebo jim chybí listy. I s tím si zkušený knihař poradí.

Jaroslav Těsnohlídek z Havlíčkova Brodu je vášnivý čtenář a zároveň opravář knih. Kombinace je to určitě ideální. Říká o sobě, že je amatér, který k tomu řemeslu přišel jako slepý k houslím.

Prošel kurzy, nějaký čas měl i větší dílnu, nakonec si ale vyrobil malé dřevěné knihařské stroje a pracuje pro radost. „Učím zvědavý lidi, jak se ty knížky dělají nebo opravuju knížky, které mají pro lidi emocionální náboj,“ říká knihař a bere do ruky potrhanou a počmáranou dětskou pohádkovou knížku z padesátých let. Očividně už prošla mnoha dětskýma rukama. „To jsou knížky s příběhem,“ dodává s tím, že on knihy nerestauruje, ale opravuje.

Opravovanou knihu je často třeba rozložit na složky

Takovou potrhanou knížku, která kromě té emocionální nemá velkou cenu, knihař nejdříve rozebere na součástky. „Tomuhle se říká složka,“ ukazuje a vysvětluje, že složka je to, co vytiskne tiskárna. Jde o velký arch papíru, na kterém je celkem osm listů knihy, šestnáct stránek. Ty se pak složí.

Některé listy staré knížky mohou chybět, často chybí desky, obrázky jsou počmárané. „To je pastelkou. Vzal bych práškovou gumu a tak dlouho bych to drhnul, až bych to zničil nebo vyčistil,“ říká s nadsázkou.

Jaroslav Těsnohlídek také říká, že často bývají poškozené jen první tři složky. „Obzvlášť, když je to kniha moudrá, chytrá a náročná na čtení,“ směje se a dodává, že někdy bývají poškozené i poslední stránky. To, když chtěl čtenář vědět, jak to dopadne.