Kavárnici z centra Třebíče zachránily v době krize rodinné úspory. S radnicí teď řeší předzahrádku

Zbývající kavárny a restaurace, které ale venkovní prostor nemají, musí dále spoléhat jen na věrnost a ochotu svých zákazníků. Pokud jsou navíc v památkové zóně, často je velký problém i vypořádat se s řadou nařízení, která jim znemožňují postavit alespoň menší posezení podle svých představ před svým podnikem.

Tři týdny zavřeno

Jitka Irovská provozuje kavárnu pod městskou třebíčskou věží už třetím rokem. Krize spojena s covid-19 ji donutila svůj podnik zavřít na tři týdny. Když se situace zklidnila, otevřela výdejové okénko.

Aby však mohla v podnikání pokračovat, musela požádat o pomoc rodiče. „Kdybych neměla rodiče, kteří za mnou stojí, bylo by to hodně nepříjemné. Pak přišla podpora od vlády, což mi pomohlo.“

Spor o slunečník

Od 11. května vláda povolila provoz letních zahrádek. Kavárna Jitky Irovské ale venkovní prostory nemá. Využít může pouze místo před výlohou, kam se vejde jeden malý stůl. I za tento prostor musí městu platit. Je navíc v památkové zóně, a proto musí dodržovat řadu pravidel.

„Já si myslela, že následkem té krize ty zahrádky dají třeba zadarmo, aby vyšli vstříc, což se nestalo. Sice mám povolenou zahrádku, ale nemůžu si sem dát slunečník, což je hlavně v létě problém.“

Podle mluvčí Třebíče Irini Martakidisové však město odpuštění poplatků za předzahrádky během krize nezvažovalo. „To je zábor veřejného prostranství, to se neřešilo, je to pořád stejné.“

Hasskova ulice

Podnik paní Irovské je v Hasskově ulici, která spojuje Karlovo náměstí a kostel sv. Martina s městskou věží a je turisty hodně navštěvovaná.

Od tohoto léta by majitelka kavárny přeci jen mohla mít předzahrádku o něco větší. Dohodla se totiž s majitelem sousedního domu, který souhlasil s rozšířením posezení i pod jeho okna. Při této velikosti město uznalo, že by za dodržení parametrů přistoupilo i na užívání slunečníku.