Karel Hobza se vzdal kariéry úspěšného pražského lékaře a vydal se sedlačit do Dašova

9. leden 2018
Dašovský mlýn, lékařské vybavení MUDr. Karla Hobzy

Před sto lety končila první světová válka a mnoho rodin přišlo o své živitele. Stejně tak Dašovský mlýn na Třebíčsku, kde zůstala vdova po Karlu Nechvátalovi sama s dětmi a navíc opět v jiném stavu. Její dva sourozenci, sestra Tereza, pražská porodní asistentka, a lékař Karel, chirurg v nemocnici na Karlově náměstí v Praze, si však řekli, že ji v tom nenechají. Oba dva opustili svou slibnou kariéru v secesní Praze a vydali se hospodařit na venkov.

„Karel Hobza vystudoval v Praze lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, první světovou válkou si prošel také, působil jako vojenský lékař v zajateckých táborech a v Haliči,“ vypráví Marta Mastná z Dašovského mlýna. Při pátrání po rodokmenu a historii své rodiny objevila unikátní životní příběh bratra své prababičky. Pražský lékař Karel Hobza se vracel do hospodářství, kde měl kořeny, ale o práci ve mlýně a hospodaření nevěděl nic.

Mluvil a četl pěti jazyky, svědčí knihovna Karla Hobzy

Ve mlýně se dochoval veškerý nábytek, vybavení, pracovních nástrojů i dobových předmětů v obrovské šíři, včetně rozsáhlé knihovny lékaře Karla Hobzy. Z ní je celkem zřejmé, že začít v docela jiném oboru, než vystudoval, zvládl také: „Tyto police pokrývaly celý jeho pokoj a byly plné knih jak lékařských, tak selských,“ ukazuje majitelka mlýna na knihovnu. „Hovořil plynně pěti jazyky, nechal si posílat knihy v těchto jazycích a neustále se vzdělával nejen ve svém lékařském oboru, ale i v zemědělství. Když si představíte, že vyrůstal v Praze až do nějakých svých 40 let, potom potřeboval všechny vědomosti načerpat a dokázal to tak úžasně, že byl dokonce vzorem pro jiné hospodáře.“

Dašovský mlýn, lékařské vybavení MUDr. Karla Hobzy
Dašovský mlýn, lékařské vybavení MUDr. Karla Hobzy

Lidi léčil zdarma z lásky k nim

Lékařem zůstal Karel Hobza i v Dašově, kde se staral se o zdraví svých sousedů. Z těch dob se dochovala jeho lékárna. Spousta lahviček nejrůznějších velikostí, tvarů, barev i obsahů je v Dašovském mlýně vystavená. „Tehdy byl každý lékař zároveň i farmaceut, takže si léky připravoval sám. Tudíž jsou tady i lahvičky od různých kyselin a chemikálií, ze kterých si je vyráběl,“ říká majitelka mlýna.

Kolik měl Karel Hobza pacientů, není ale přesně známo. „On to dělal z lásky k lidem, zdarma, takže přesný počet nevíme. Dochovaly se nám ale všechny zápisy, účetní knihy, deníky a veškeré záznamy, takže my víme, kdy se jelo na které pole hnojit, kdy se selo, zapisoval si počasí, kolik která slepice snesla, kolik která kráva nadojila mléka každý den. Můžeme tak zmapovat hospodaření za první republiky, které tady velice dobře prosperovalo. Já vůbec nevím, jak to dokázal stíhat,“ s úsměvem vrtí hlavou Marta Mastná.

Vlastní rodinu lékař Karel Hobza neměl. Zemřel v šestaosmdesáti letech v roce 1959.