Karel Gott by dnes měl 81 let. Byl pro Čechy Superman, tvrdil literární historik Bílek
„Postavení Karla Gotta (14. července 1939 – 1. října 2019) bylo v rámci české kultury jedinečné a po řadu desetiletí to byla jediná naše zářící superstar,“ říká v Interview Plus literární teoretik a historik z Ústavu české literatury a komparatistiky na FF UK Petr A. Bílek.
To, co se tady dělo od oznámení zpěvákova úmrtí, působilo na Bílka rozporuplně. „Najednou se obnažuje, jak k nám ze sféry prodeje a obchodu pronikly nejrůznější marketingové strategie. A to nejen do politiky.“
Podle literárního historika jsme byli dřív zvyklí na to, že si city a pocity každý řeší sám v sobě, případně doma v soukromí. Najednou je to venku, ve veřejném prostoru, který funguje jen na základě emocí.
Čtěte také
„Rozvinuly se nám tak tady emoční bitvy, kdy na jednom pólu stojí představa národní tragédie, státního smutku a podobně. A na tom druhém hlasy, které opakují, že podepsal Antichartu.“
Bohužel, mezi oběma póly nevzniká dialog, vlastně ani nemůže, protože s emocemi vést dialog nemůžete. Proti můžete postavit pouze jiné emoce, argumenty? Ty neobstojí. Tento rozpor prý ilustruje i dění posledních dní kolem smrti zpěváka.
Vypovídá tato reakce „cosi“ i o nás samotných a české společnosti? „Vypovídá,“ odpovídá literární historik.
„Je to nepřipravenost celý ten fakt jakoby pojmout. Gott u nás fungoval jako jakási mytická postava. Zjevila se superstar, navíc v době, kdy vlastně neexistoval bulvár. Tím pádem jsme měli polobožskou bytost, o které jsme skoro nic nevěděli. To pak umožňuje zajímavé fantazijní projektování a dosazování si vlastních informací za to, co neznáme.“
Superhrdina
Proč právě Karel Gott? „Protože někdo byl potřeba… On tuto představu naplňoval nejvíc, taky svým úspěchem v zahraničí… Od roku 1967, kdy podepsal smlouvu s Polydorem, tady bylo povědomí, že dobývá Západ, německé hitparády. Ve skutečnosti se tam písničkami jako Lady Carneval umisťoval někde kolem 10. místa. Ale u nás vznikl pocit, že je největší hvězdou i v tom nepřístupném, německém prostoru, případně ve zbytku Evropy.“
Čtěte také
Gott nebyl jen zpěvák, ale podle Bílka i sociologický fenomén. Ani nikdy nebyl ten typ zpěváka jako Bob Dylan, který se vyvíjel odněkud někam, ale pouhým interpretem písní, které napsal někdo jiný.
„Jádrem sociologického dopadu Gotta na společnost byla mytická pozice, kterou Gott měl… Bylo tady to povědomí o úspěchu na Západě, ale taky to, že to dokázal s normalizačním režimem uhrát. A že si to vybojoval a může jezdit na Západ a vydávat tam ty desky… a máme tady rázem supermana, který to umí.“
„Karel Gott je vlastně mytický super hrdina, na kterého klademe očekávání, která má i ten Superman, Batman, Captain America. To znamená, že je ideálně naplňuje svými hrdinskými schopnostmi a realizuje je etickým kódem. Pak ale dochází k dalšími omylu, a to že my od Gotta čekáme superhrdinské chování. V tom ale selhává, protože to není součást jeho role. On hledá řešení, která mu umožní dělat v hudbě to, co chce – mít úspěch, koncerty apod.“
Gott nebyl jeden?
V posledních debatách sice podle literárního teoretika Petra A. Bílka mluvíme o Karlu Gottovi, přitom bychom měli respektovat, že je několik Karlů Gottů. „Gott 60. let je něco úplně jiného než ten normalizační. Německý Gott je taky úplně jiný typ obrazu i typ zpěváka, než je ten český. A od půlky 90. let je to hlavně živoucí legenda a člověk napojený na minulost.“
Zpěvák prý dokázal vždy potěšit tu část publika, která na něj byla napojena a naladěna, „nesmíme zapomenout na značnou část veřejnosti, která ho ignorovala. Ale on je nijak neštval, tak ho nechávali stranou,“ dodává v Interview Plus.
Jaké bylo a je Gottovo publikum? Proč se vždy snažil být tak apolitický? Jak uměl hrát na nostalgickou stránku diváků a proč se v 90. letech stal spíš celebritou než zpěvákem? Dozvíte se v audiozáznamu reprízy pořadu. Ptal se Michael Rozsypal.
Související
-
Rozloučit se s Gottem přijede do Prahy až 100 tisíc lidí. Posílí vlaky a metro
Pražský dopravní podnik v pátek 11. října při posledním rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem na Žofíně chystá dopravní opatření.
-
Je to populistická snaha ukrást si Gottovu smrt pro vlastní volební prospěch, říká o Babišovi Kocáb
Zaslouží si Karel Gott pohřeb se státními poctami, nebo je to v případě umělce podporovaného i totalitním komunistickým režimem příliš kontroverzní?
-
Jan Fingerland: My, Husákovy děti, a také Gottovy
Každá generace má svou perspektivu. Ti, kdo se řadí k takzvaným Husákovým dětem, mají na Karla Gotta vzpomínky velmi bohaté, a také dosti smíšené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.