Kaple v Hněvkově není církevní stavba, ale pomník padlých ve válce a významných dnů 20. století

15. únor 2019
Česko – země neznámá

Nenápadná stavba na křižovatce uprostřed malé vesničky jménem Hněvkov na Šumpersku v Olomouckém kraji je pozoruhodným dokladem kreativity našich předků při stavbě památníků pro své padlé v první světové válce. Na první pohled je to běžná vesnická kaple, ve skutečnosti ale ukrývá pietní místo.

 

Hněvkov je obec v údolí Moravské Sázavy, která dnes patří pod město Zábřeh. Za první světové války v ní žilo kolem 450 obyvatel a řada z nich musela narukovat do armády. Nevrátilo se jich dvanáct. Mnozí zemřeli na následky války v roce 1919 a někteří z padlých se účastnili i bojů s Poláky na Těšínsku a Maďary na Slovensku. Proto se zde za konec války vždy považoval až rok 1919. A právě u příležitosti 15. výročí ukončení bojů v roce 1934 se místní obyvatelé rozhodli připomenout si své padlé stavbou unikátního památníku v podobě malé klasicistní kaple.

„Ta stavba byla v mnoha směrech pozoruhodná. Tvářila se jako sakrální objekt, ale nikdy vlastně nepatřila církvi, vždy to byl majetek obce. Také její umístění nedaleko velké obecní kaple bylo důkazem bohabojnosti zdejších obyvatel, ale přesto měla ukázat světskou stránku válečných událostí. Navíc měla i zajímavou podobu římsy, která jakoby vycházela z kubistických vlivů. Rozhodně to nebyla tuctová vesnická stavba,“ popisuje architekt Ondřej Pchálek, který je hněvkovským rodákem a který zároveň stál za generální opravou kaple.

O rekonstrukci požádali vedení města zástupci obce na pravidelných setkáních starosty s obyvateli místních částí. Kaple sice byla od šedesátých let opravena, byla však omítnuta šedivou břízolitovou omítkou a její stav se začínal povážlivě zhoršovat.

A tak se v roce 2018 začalo s její obnovou. Kromě stavebních částí byl upraven i interiér kaple a byly na ni umístěny i nové prvky, které korespondují s původním účelem památníku.

Interiéru kupodivu vévodí reliéf Krista Krále, který je umístěný na nejvyšším bodu symbolického oltáře. Pod ním se nachází starý československý státní znak, který byl přes osmdesát let na venkovní zdi kaple a byl ve špatném stavu. Proto jej při opravě raději umístili dovnitř. Pod ním se je pak vlastní pamětní deska se jmény padlých a letopočty jejich skonu.

Symbolika vlasti, za níž vojáci padli, je patrná i na podlaze, kde tvůrci nově vytvořili mozaiku připomínající státní vlajku a do ní zakomponovali obrys padlého vojáka. A i když bývá kaple uzavřena, lze do ní díky proskleným dveřím nahlédnout.

Kaple doznala změn i zvenčí. Lehce se proměnil její tvar a samozřejmě i typ a barva fasády. Před kaplí je umístěný sloupek symbolizující dělostřelecký náboj, do kterého je možné postavit svíci.

Pozoruhodným prvkem jsou pak sluneční hodiny ve štítu celé stavby. Neukazují totiž čas, jak by se dalo čekat, ale významné dny 20. století. „Když jsem se dozvěděl u hodináře, že je to možné, hned jsem věděl, že to do té stavby zakomponujeme. Linky vyvedené ve štítu totiž sleduje stín ve dnech, které připomínají zejména pověstné osmičkové roky. Tedy 28. října, 21. srpna, 25. února, ale třeba i 17. listopadu a v další památné dny,“ vysvětluje Ondřej Pchálek. Kaple tak připomíná nejen oběti první světové války, ale i utrpení a radosti celého státu.  

Kaple byla po rekonstrukci předána obyvatelům Hněvkova 21. prosince 2018, kdy jí přišli požehnat zástupci tří církví i představitelé města. Nahlédnout do ní mohou i ti, kteří projíždějí po cyklotrase vedoucí po trase bývalé železnice Praha – Olomouc. Stačí jen sjet z trasy do centra obce. Kromě této kaple zde mohou vidět také větší kapli sv. Andělů strážných a další drobné sakrální památky.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.