Kam chodí vědci po práci? Klidně na pivo.
Vědci z celé Evropy se posledních několik let snaží dokázat, že jsou obyčejní smrtelníci:), že věda je zajímavá, pro lidi přínosná, a že se jí nemusíme bát. Vznikla proto Noc vědců, která pravidelně probíhá i na Vysočině, na které vědci nechávají návštěvníky nahlédnout do své "kuchyně". Letos např. uvidíte, jak probíhá sledování zemětřesení, a navíc si budete moci (dobrovolně) sáhnout na blesk:). Hostem Tandemu byl jihlavský astronom Miloš Podařil, bez kterého se jihlavská Noc vědců neobejde.
„Noc vědců v České republice je oproti Evropě unikátní tím, že se do ní hojně zapojují astronomové. Některé evropské instituty zkrátka v odpoledních hodinách otevřou své dveře pro zájemce, tady se snažíme jít za lidmi, a vědu jim přiblížit, popularizovat,“ říká Miloš Podařil.
Nejdůležitější je podle Podařila lidi pro vědu nadchnout, vzbudit zájem. A přiznává, že astronomové to v tomto mají jednodušší, než jiné vědní obory. „My zkrátka přijedeme, postavíme dalekohled, a o zájem nemáme nouzi.“ Např. humanitní vědy nebo společenské vědy to mají podle něj v atraktivitě složitější.
Miloš Podařil se snaží také bořit mýty v představách lidí, jak vypadá „typický vědec“.
„Jsou to normální lidé, jen se na život dívají trochu jinak, méně konzumně. Lidé ale vědce pořád vidí jako rozcuchané bezdomovce ukryté v laboratořích, kteří nenosí ani ponožky. Někdy to skutečně tak je, ale v naprosté většině jsou to obyčejní smrtelníci.“
Mají vědci blízko např. k umění, a dokážou žít spokojený rodinný život?
Podařil odpovídá: „K umění mají vědci blízko, např. Jiří Grygar spolupracuje s mnoha hudebníky. Za partnery si většinou ale vybírají někoho z oboru, v tomto směru neznám moc výjimek,“ usmívá se jihlavský astronom.
Na Noci vědců máte možnost vyzkoušet si řadu pokusů, např. dotknout se blesku, nebo nahlédnout do seizmologické laboratoře. A až přednášky a přehlídky skončí?
„Tak půjdou vědci na pivo, jako ostatní,“ říká bez rozmýšlení Miloš Podařil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
