Jihlavští karbaníci hráli na začátku devatenáctého století trapolu. Karty jim maloval Martin Hanzalík

Hrací karta je v podstatě malé umělecké dílko. Dnes je chrlí tovární stroje, byly ale doby, kdy karty ručně tiskli šikovní řemeslníci.

Centrum kartářství bývalo kromě Prahy i v Jihlavě. A to už od šestnáctého století.

Malíři karet přicházeli do Čech v 16. století z jižního Německa, především z Norimberku, Augsburgu a Ulmu. Centry kartářství se u nás stala Praha a Jihlava. „Nejstarší malíř karet v Jihlavě, který se jmenoval Hans Pfeifer, pocházel z jihoněmeckého Augsburgu,“ říká historik jihlavského muzea Vysočiny Radim Gonda. Stejně jako u jiných řemesel se i kartářství dědilo z otce na syna, a tak se po celé střední Evropě objevovalo jen několik jmen kartářských rodů.

Martin Hanzalík maloval karty vykládací, kouzelnické, trapolu a taroky

Prvním českým jihlavským malířem karet byl Martin Hanzalík. Narodil se v jižních Čechách a vyučil se v Jindřichově Hradci. „Posléze se objevuje v Jihlavě, kde se v roce 1799 oženil, a požádal také oficiálně o udělení jihlavského měšťanství,“ doplňuje historik. Hanzalíkovy karty byly vyhlášené nejen v Jihlavě a blízkém okolí. Uživatelé si cenili především grafického provedení. Výtvarně nejzajímavější byly karty vykládací a kouzelnické. Ve sbírkách muzea jsou ale i sady karet na trapolu a taroky.

„Trapola kdysi byla hrou, která dost frčela. V současné době se už nehraje,“ říká Radim Gonda. Tuto hru v podstatě nahradily taroky a později se začal prosazovat známější mariáš. Dodnes ale existují ke hře trapola příručky. Je tak možné, že ji ještě nějaké karetní kluby nadšenců hrají.

Hanzalíkova dílna byla v domě v dnešní Mrštíkově ulici

Zajímavé je, že dům, ve kterém měl v Jihlavě Martin Hanzalík svou dílnu, dodnes stojí. „Je to dům v Mrštíkově ulici číslo osmnáct,“ upřesňuje Radim Gonda. „On tam měl takovou dílničku. Tisklo se pomocí lisu a Martin Hanzalík, to máme doložené, používal dřevěné matrice. Jeho syn potom používal ocelové matrice,“ dodává. Tisk to byl barevný. To znamená, že se tisklo na několikrát. Celé sady se z matrice přenášely na jeden list papíru. „Ten potom nalepoval na další papíry, takže vytvářel karton, různě ho upravoval a následně rozstříhal nůžkami na jednotlivé kousky,“ popisuje historik.

Dům v Jihlavě, ve kterém bývala Hanzalíkova kartářská dílna

Potomci Hanzalíkova rodu stále žijí

Od roku 1881 byl tisk karet povolený jen v zemských metropolích. V Jihlavě tak skončil. „Komunikuji s potomky, kteří žijí v Rakousku. To povědomí o malířství karet v tom rodu neustále existuje,“ říká Radim Gonda.

Spustit audio

Související