Jednou z příčin přemnožení divočáků je pěstování plodin pro bioplynové stanice, tvrdí myslivci

„Je to jeden z nejlepších úkrytů a plodin pro to prase. Teď, v současné době se nám začínají posunovat ta prasata z lesa do řepky, vydrží tam do slizně. Od sklizně řepky do sklizně kukuřice prostě budou v těch kukuřicích,“ říká Myslivec z Heraltic u Jihlavy Lubomír Dohnal.

Myslivci pak podle něj mají jen omezené možnosti, jak stavy prasat snížit. Opatření podle něj musí udělat zemědělci.

„Když ho neudělá zemědělec, tak ten myslivec ho prostě neuloví v té kukuřici, to nejde,“ dodává Dohnal.

Zemědělci se brání. Upozorňují třeba na fakt, že některá myslivecká sdružení prasata cíleně vykrmují. Za vysoké stavy také podle některých může mírná zima.

„Ta zvířata opravdu velice dobře přezimují, pochopitelně mají dost potravy – jak na polích, tak v lese. Přirozený nepřítel není žádný, a jestliže nemají žádného přirozeného nepřítele, tak se pomalu začíná jejich počet zvětšovat,“ myslí si šéf Školního statku Humpolec Jan Mácha.

Oba tábory, tedy myslivci a zemědělci, se už potkaly i u soudu. Třebíčský soud rozhodl, že za úrodu poničenou od divočáků mají budkovští myslivci zaplatit soukromému zemědělci v Oponešicích více než 50 tisíc korun. Myslivci se však odvolali. Nyní se čeká na rozhodnutí soudu vyšší instance.