Jaroslav Mareš: Případ Studna majora Zemana obestírá tajemství

30. leden 2020

Jaroslav Mareš je reportér a publicista, kterého zajímají hlavně záhady všeho druhu. Ve svých pořadech, jakým je například TaJeMno, odhaluje dávno ukrytá tajemství, záhady zločinů, tajemná místa a zapomenuté příběhy. Tajemství, která se snaží odhalit, publikuje také na svém webu Badatele.net.

Jméno Jaroslava Mareše znají asi téměř všichni, kdo se o záhady zajímají. Doma však pro jeho badatelského koníčka velké pochopení nemají. Manželka záhady vůbec nemá ráda a dokonce prý trpí, když musí číst Jaroslavovy poznámky. A ani čtyři potomci známého badatele zatím jeho vášeň nezdědili: „Čtrnáctiletý syn uvažuje, kam půjde na střední školu, mladší si školy teprve budou vybírat. Děti můj koníček nezajímá, mají jiné zájmy, proto si domů záhady netahám. Doma vedu jenom soukromá vyšetřování, proč synek přinesl poznámku právě v onen den nebo co se asi v jeho třídě odehrálo,“ říká s úsměvem Mareš.

Badatel a „zlaté letadlo“

Jaroslav Mareš osvětlil význam slova badatel. Je to člověk, který se marně pídí po skutečnostech, které nejsou známé. Informace získává převážně z archivu a snaží se odhadnout, zda se dá k danému případu něco dohledat. Podle Mareše se nějaké nové informace dají dohledat vždy, ale většinou se nejedná o žádné převratné objevy.

Jaroslav Mareš například v několika archivech pátral, kam se podělo sedm kilogramů zlata z havarovaného letadla rumunsko-sovětské společnosti. Bylo to na přelomu roku 1947/1948, kdy se zřítilo letadlo, které ho přepravovalo. Zlato tenkrát zmizelo beze stopy, je to jediná letecká nehoda u nás, která nebyla vyšetřena: „Je to o štěstí a o náhodě, že se mi podařilo něco konkrétního dohledat. Našel jsem signaturu a v archivu banky mi zjistili, kam se zlato zřejmě podělo. Pokud vím, tak o zlato požádala rumunská strana, víc o tom nevím.“

Případ Studna majora Zemana obestírá tajemství

02367966.jpeg

Dalším případem badatelské činnosti Jaroslava Mareše je „Studna majora Zemana“, tedy kriminální případ, který byl zfilmován ve známém seriálu: „Zjistil jsem, že se to nemohlo stát tak, jak to bylo vidět ve filmu. V původní studni totiž nebylo místo. Z té větší (filmové) by zase nešlo vylézt, člověk by to nezvládl. Uvádí se, že dům byl rozbourán a studna zasypaná. Já jsem místo osobně navštívil a majitel se mi svěřil, že dům jen dostavěl a studnu používá dodnes. Ze skutečné události existuje filmový záznam, který tenkrát pořídili hasiči. Záhadné je i to, že případ kriminálce přebrala tehdejší Státní bezpečnost, nějaký důvod k tomu mít museli. Dnes se můžeme jen dohadovat a vrtět hlavou nad tím, že se nedochoval ani spis o případu a pitevní protokoly se také skartovaly,“ vysvětlil u Xavera Jaroslav Mareš.

Štěchovický poklad

V poslední době se Jaroslav Mareš pídil po informacích o původu Štěchovického pokladu. Zajímalo ho, kde se vzala legenda o zlatě. Chtěl dokázat, že známá historka je sice hezká, ale vymyšlená:

„Já jsem se pokoušel zjistit, kde se údajný poklad vzal. Informace o zlatě se objevily vlastně až v roce 1968. Emil Klein, velitel ženijní školy SS na Hradištku, který měl být ukrytím nákladu v roce 1945 pověřen, totiž hovořil o dokumentech a o technologiích, ale nikdy ne o zlatě. Bedny měly být ve vlaku, který z Berlína odjel 18. dubna 1945. K nám by musel jet přes Drážďany, ale den před odjezdem bylo zničeno zdejší nádraží. Tento konkrétní vlak se k nám tedy nemohl vůbec dostat,“ popisuje další záhadu Mareš.

Tajná stanice metra v Praze

Jaroslav Mareš je také autorem knihy „Největší záhady českých dějin“. Čtenáři v ní najdou nové skutečnosti o nejzajímavějších událostech, které se u nás odehrály. Jde například o tajnou stanici metra. Pražské metro se poprvé začalo stavět v padesátých letech, bylo hlubší a mělo vypadat jako moskevské metro. Byla ale vybudována jenom jedna stanice. V sedmdesátých letech, když se stavěla trasa A, byl zájem se k původní stanici dostat a začlenit ji do nové trasy. Je však umístěna tak hluboko, že se vyplatilo vyhloubit novou stanici - Malostranskou. Utajená stanice je tedy Klárov a Jaroslav Mareš se tam byl podívat: „Něco jsem směl vidět, ale ne všechno. V současnosti se zde nachází technologické centrum dnešního metra. K tomu, že zde není možné vidět všechno, Dopravní podnik asi nějaký důvod má, domnívám se, že je zřejmě bezpečnostní,“ vysvětluje Jaroslav Mareš.

Pokud vás zajímá, co si Jaroslav Mareš myslí o legendární Jantarové komnatě a dalších záhadách, poslechněte si záznam celého pořadu.

Spustit audio