Jako trenér je super, jako táta taky, říká nejúspěšnější lyžař - žák z Vysočiny

Šestnáctiletý Pavel Kremláček z Třebíče je momentálně nejúspěšnějším závodníkem na lyžích na Vysočině v kategorii starší žáci.

I v letošní mírné zimě má za sebou několik úspěšných závodů a před sebou mistrovství české republiky v Peci pod Sněžkou, které začíná právě dnes.

Je to řehole

Trénuje pravidelně pod vedením svého otce Pavla Kremláčka: „Mám na starosti klub Ski klub Třebíč, máme tam 15 dětí od sedmi až do osmnácti let. Děláme závodní lyžování, a já rodičům říkám hned na začátku, že to je řehole, že to je vstávání ráno, brzo na kopci,“ přiznává na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí, kam se jezdí z Třebíče dvakrát týdně.

Zahájení sezóny slalomem v Koutech nad Desnou, Lyžařský pohár Vysočiny, kde je Pavel šestinásobným mistrem v řadě, pohár Jaroslava Drápely, republikové mistrovství a další závody. „Máme to dobře rozjetý,“ smějí se oba.

Šestnáctiletý student je na život se sportem zvyklý. „Sportu jsem věnoval opravdu hodně, už odmalička. O víkendech se na soustředění vstává brzy – v šest, o půl sedmé. Ve škole ale individuální plán zatím nemám, dá se to zvládat bez toho,“ říká.

Další sporty

Zdálo by se, že sportovec a student na koníčky nebude mít čas, ale do rozvrhu se Pavlovi vejdou i další sporty. „Hraju tenis, hrával jsem fotbal a teď občas chodím hrát pro srandu hokej s partou. Baví mě se hýbat,“ usmívá se Pavel.

Pavel Kremláček mladší

Tátu jako trenéra bere: „Ze začátku byl hodně přísnej, hodně na nmě tlačil, ale svůj význam to má, vždycky to člověka někam posune. A teď je jako trenér super, i jako táta je super,“ uzavírá nejúspěšnější mladý lyžař Vysočiny.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.