Inspirace pro výmalbu Zelené místnosti v třebíčském Předzámčí přišla z Itálie. Šlechta si ji přivezla ze svých cest

K vidění jsou v prostorách Předzámčí, kam přibyla i nově zrekonstruovaná Zelená místnost. I ta teď po obnově výmalby z poloviny 19. století patří ke zmizelé Třebíči.

Restaurátor akademický malíř Pavel Procházka přiblížil, jak se vybírala barva, která dala místnosti jméno: „My jsme sledovali ty jednotlivé vrstvy a potom jsme se s památkáři dohodli, že to bude ta zelená výmalba, která je nejstarší,“ uvedl při odhalení Zelené místnosti v třebíčském Předzámčí. Rostlinný motiv, který připomíná listy kapradiny, se musel skládat dohromady ze zachovalých kousků na různých místech. „Ty dekory nebyly zachované celistvě, takže se vzala průhledná fólie a ty kousky se překreslovaly na sebe. Doplňovali jsme ty kousky, až nám to vyšlo,“ usmívá se restaurátor.

Nejzachovalejší dekor byl na stropě, také v římském stylu. "Je to rákosový strop, to znamená palach. Dříve byly stropy dřevěné a v místnostech kachlová kamna, takže kvůli tomu často vznikaly požáry. Josef II. potom vydal nařízení, že se všechny stropu musí zakrýt. Oni potom vymysleli technologii, že to podbili prkny, na to dali rákos, vyvázali, přibili hřebíky a na to nahodili omítku. A tento palachový systém se používal i na novou dřevěnou konstrukci až do dvacátých let 20. století," vysvětluje Pavel Procházka.

Zelená výmalba místnosti, která je sama o sobě mnohem starší, pochází z druhé poloviny 19. století, z období Valdštejnů. Tehdy mohla podle Pavla Procházky patřit správci zámku, protože měl z oken výhled na cestu a tím i kontrolu, kdo na zámek jde. Inspiraci k výzdobě si pravděpodobně přivezl on nebo majitelé zámku z cest do Itálie. „V 60. a 70. letech měla šlechta v oblibě jezdit na studijní cesty. Tehdy se objevilo Forum romanum, Pompeje, a v tom Římě to měli pořád před očima. Odtud to pak přivezli domů,“ zamýšlí se restaurátor.