Ignác Zima: Propagátor romského jazyka

23. září 2017

Při vyslovení jména Ignáce Zimy si můžeme vybavit mnoho profesí od železničáře až po pedagoga, největší část svého života ale spojil s propagací romského jazyka a s prací ve Svazu Cikánů-Romů. Před dvěma lety získal Zima cenu Muzea romské kultury. Když letos v dubnu zemřel, jeho obsáhlou pozůstalost převzalo právě toto muzeum. Spolu s ředitelkou odborného oddělení Janou Habrovcovou se pozůstalostí probírala redaktorka Tereza Kadrnožková.

„Pan Ignác Zima, kterému se rovněž říkalo Hynek nebo Ganác, se narodil v roce 1938 v Kopčanech na Slovensku. Následně potom žil v Hodoníně, odkud přesídlil do Brna. Byl to člověk velmi činorodý, za což od Muzea romské kultury dostal ocenění. Činný byl hlavně na poli romštiny, které se věnoval celý svůj život. Nejen že ji sám vyučoval na střední policejní škole a později na Pedagogické fakultě v Brně, ale vytvořil si vlastní učebnici, pracovní sešity, aj.“

Vám se nedávno podařilo získat jeho pozůstalost. Můžete nám říct, jak jste k ní přišli?

„Jeho rodina nám nabídla, abychom do naší sbírky přijali písemnou pozůstalost pana Zimy, kterou si vedl. Z té je patrné, že to byl člověk velmi pečlivý. Vedl si osobní archiv, který je z doby Svazu Cikánů-Romů, tedy z konce 60. let a ze začátku 70. let. Zároveň to byl člověk, který se zajímal o romskou historii a reálie, takže v jeho pozůstalosti je spousta poznámek a článků s romistickou tématikou. Velkou část potom představují jeho poznámky, které se vztahují k výuce romštiny. Tedy jeho ručně psaná příprava, dále pracovní listy a učebnice, které tvořil, různá jím připravená cvičení. Dále je tam ústní lidová slovesnost, kterou si zpracovával, texty lidových písní, krátké pohádky, přísloví.“

Názvy částí těla v romštině na obrázku, který vytvořil Ignác Zima

Druhou část pozůstalosti ale netvoří zápisky nebo literární díla, ale výtvarné umění.

„Obsáhlý soubor kreseb, což je činnost, které se pan Zima věnoval až v posledních letech, kdy mu zdravotní stav nedovoloval volnější pohyb a on musel utlumit svoji jinak velmi aktivní činnost. Tím vznikl opravdu obsáhlý soubor kreseb, ve kterých se tematicky vrací ke svému dětství, které prožil v osadě v Kopčanech. To bylo jeho velké celoživotní téma. Kresby, vytvořené často pastelkou nebo propiskou, které potom dobarvoval a nějak poeticky nazýval nebo doplňoval úryvky třeba z písní. Z druhé strany kreseb je velmi často slovní zásoba, která se nějakým způsobem k obrázku a jeho tématu vztahuje. Zpravidla uváděl i přesné datum, kdy kresbu vytvořil, nebo informace, v jakém byl rozpoložení, jakou měl náladu nebo v jakém byl zdravotním stavu.“

autor: Tereza Kadrnožková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.