Igelit hrál v pohádce Jak se budí princezny významnou roli, tvrdí Libuše Švormová a Jan Hrušínský

21. prosinec 2021

Pohádky k Vánocům patří a další takovou úspěšnou na motivy Šípkové Růženky se stala pohádka Jak se budí princezny.

Roli prince Jaroslava z Půlnočního království ztvárnil Jan Hrušínský, zlou setru královny z Růžového království si zahrála Libuše Švormová. Oba dva protagonisty si režisér Václav Vorlíček vyhlédl sám. Jan Hrušínský prozradil, že mu dokonce roli prince slíbil při jiné příležitosti a slib dodržel.

Libuši Švormové zase režisér vysvětlil, že nejde o zlou babu, která zakleje Růženku, ale o stejně krásnou ženu jako Milena Dvorská, která hrála matku Růženky, jen na ni hrozně žárlí. „Neznám laskavější herečku než představitelku zlé Melánie, Libušku Švormovou,“ říká s obdivem Jan Hrušínský. „To já už od té doby ale hrála i pěkné semetriky,“ reaguje s úsměvem herečka.

Igelit hrál při natáčení významnou roli

Natáčelo se v Telči a na Křivoklátě a některé záběry vyžadovaly i scény ve vodě. „Koupání v šatech bylo strašný. Tyhle byly brokátový a docela jsem se bála. Hodně to táhlo ke dnu, i když zespod byl igelit, aby trochu nadnášel,“ vzpomíná Libuše. „Nedaleko sice jel doprovodný člun, ale Vorlíček volal, ať jedou dál, že chce širší záběr, a já zas volala, ať jedou blíž,“ usmívá se pohádková Melánie.

Jan si zase během natáčení zlomil nohu a musel točit záběr, jak vjede s koněm do vody. „To jsem měl igelit až do půl těla, ale voda do té sádry stejně natekla.“ Přes některé ztížené podmínky si oba protagonisté pochvalují, že u Václava Vorlíčka byla na place vždy dobrá nálada. „Na tu pohodu on dbal a obsazoval dobře i malé role. To se dnes už moc nedělá.“

Vánoční tradice byly na mamince

Na Vánoce mají oba podobné vzpomínky. „U nás to byla maminka, kdo udržovala tradice, teď je to na mojí ženě. Jsou to hlavně svátky pro děti. Ta jejich radost je tak velká, že potom takovou radost chcete udělat svým dětem. Táta (herec Rudolf Hrušínský – pozn. redakce) tenkrát chodil každý Štědrý den k Janu Werichovi a my jsme vždycky trnuli, aby se tam nezapomněl a vrátil se včas,“ usmívá se Jan.

Také Libuše vzpomíná, že v dětství to bylo hodně na mamince. „Dodržovali jsme tradice, třeba jsme házeli pantoflem za hlavu. Ale rozkrajování jablek nedělám, co když by tam byl ten kříž,“ leká se. A protože s mužem děti nemají, snaží se Vánoce dělat jinak a většinou odjíždějí pryč.

Jak se stalo, že si Jan zlomil nohu a jak potupně se natáčely závody na koni? Co znamená mrtvá teta ve skříni? V pořadu zavzpomínali i na Vladimíra Menšíka. Poslechněte si v záznamu.

autoři: Patrik Rozehnal , djo
Spustit audio