Ibeyi: Ženy promlouvají k ženám

Potřeba vyprávět příběhy u dvojčat nastala v průběhu americký prezidentských voleb a vyvrcholila 9. listopadu 2016, kdy ve Spojených státech, ale i jinde ve světě, propadly z vítězství Donalda Trumpa milióny lidí zoufalství. Zvláště ženy, nepředpokládající, že by tak misogynní člověk, chlubící se sexuálním útokem na ženy, mohl usednout v kanceláři nejmocnějšího muže planety.

Nedivme se, že do skladby No Man Is Big Enough for My Arms dvojčata nasamplovala úryvky z fenomenálního proslovu Michelle Obamové, přednesený v říjnu téhož roku v New Hampshire: „Měřítkem každé společnosti je, jak zachází s ženami a dívkami. Váš příběh, je i mým příběhem.“

Také skladba Deathless (se saxofonistou Kamasi Washingtonem) nabízí podporu utiskovaným a současně má probouzet pocit „cítit se silným, ukotveným a nesmrtelným“. Traumatický zážitek Lisy-Kaindé, zatčené v šestnácti letech francouzským policistou pro barvu kůže, odráží nejen zkušenosti přistěhovalců, zrcadlí se v něm prý i současné rasové násilí na ulicích Spojených států. Lisa-Kaindé však nabízí pozitivní vyústění: „Někde jsem četla: ‚Pohřbili nás a netušili, že jsme semena.‘ Pro mne to znamená nesmrtelnost a naději dalšího, lepšího života.“

Smrtí všechno začalo i pro Ibeyi, v jazyce nigerijských Yorubů dvojčata: když v roce 2006 nečekaně zemřel jejich otec, legendární kubánský perkusista Angá Diaz a zanedlouho starší sestra, v rámci očistné terapie je matka – francouzsko-venezuelská zpěvačka Maya Dagnino – přivedla v jedenácti letech k hudbě a náboženství santeria.

Hledejme za tím symboliku: synkretická kubánská víra slučuje yorubský duchovní animismus se západním katolictvím a v Paříži narozené a žijící dívky tak poznaly i druhou část své osobní a kulturní identity. Z yorubského kultu vychází jejich povahy, kopírující příslušnost k božským orisha: zatímco klidnější zpěvačku a klavíristku Lisu-Kaindé má pod ochranou bohyně moří a mateřství Yemaya, za zpívající hráčku na cajon Naomi stojí obávaný, blesky a bouřemi hrozící Shango.

„Přestože se považuji za stoprocentního Kubánce, snažím se být součástí celého světa a hudba pro mne představuje báječný způsob, jak se s ním ve vší shodě dorozumět,“ tvrdil otec Diaz (Buena Vista Social Clubu, Joha Patitucci, David Sanchez) a album Ash dokládá, jak hodně s ním dvojčata sdílejí hudební svobodomyslnost, usazenou do středu synkretické víry, zdůrazněnou občasným zpěvem v yorubštině.

Electro ambient, downtempo, hip hop, jazz, soul, hrozivě dunivé bubny, západoafrické a kubánské rytmy stavují do vzácné hudební slitiny s puncem názoru. Zaujmou, vlastně doslova ohromí, kolážovitým soundem s recitativy, samply, sólovými i nádherně sladěnými hlasy (s využitím auto-tune), do něhož s producentem Richarden Russellem promítají cit pro prudké i postupné střihy. Skladba Transmission/Michaelion, s hostující baskytaristkou Meshell Ndegeocello a matkou dvojčat, čtoucí z deníku mexické malířky Fridy Kahlo, pak graduje nezdolným přesvědčením: jsme tady, naživu, krásní a silní k tomu měnit věci.