I restaurátor keramiky musí v muzeu umět nabít flintu

1. září 2014

Restaurátor keramiky v muzeu dostane jasný úkol: spravit. Tak spravuje. Pavla Lajtkepová pracuje v Muzeu Vysočiny Jihlava na pozici restaurátor keramiky a o své střepy se zajímá. Ptá se kolegů, z jakého období pochází a ve svém volném čase potom čte knihy o historii.

Pavla Lajtkepová nastupovala do jihlavského muzea jako restaurátor keramiky, ale postupem času zkusila téměř všechny pozice. „Co jsem v muzeu, tak se k historii sama začínám obracet. Obracím se na kolegy, ptám se, co to bylo za období. Nedá mi to,“ říká Pavla Lajtkepová a jedním dechem dodává, že se ani jí rutina nevyhne.

Úkol zněl jasně: opravit!

„Někdy to ale sklouzne k tomu, že dostanu nádobu a úkol zněl jasně: opravit. Je pravda, že člověk se dostane v takhle malém muzeu k mnoha oborům. Když je potřeba, tak jedu i do terénu, i když nejsem vystudovaný archeolog. Tenhle obor není romantika, většinou je to těžké rubání s lopatou a rýčem.“

Září je v muzeu podle sympatické restaurátorky Pavly Lajtkepové blázinec. „Začínají pomalu chodit školy, chystají se nové výstavy, budeme otevírat nové expozice. Budova je plná lidí, kteří instalují, chystají prostory.“

V Muzeu Vysočina Jihlava chystají další dotykovou výstavu

S mečem a štítem, vojenství středověku na Českomoravské vrchovině, tak se jmenuje výstava, kterou Pavla připravuje. Navazuje na úspěšné výstavy minulých let. Šaty dělají pračlověka, nebo Kelti jdou, Kelti jdou. „Letos S mečem a štítem. Zase to bude dotyková výstava. Budou tam kousky, součásti brnění, zbraně. Bude čeho se dotýkat.“

Výstava ukáže začátky osidlování Českomoravské vrchoviny. 12. ,13. století, s přesahem do 14. století. „Tady se žádné zásadní vojenské střety neudály. Pokud o něco šlo, tak to byly sousedské střety šlechty nebo různé kampaně markrabských válek později ve 14. a 15. století. Úplně v počátku šlo vyloženě o ochrannou funkci osídlení, které tady bylo a zamezování těch střetů.“

Bezpečná cesta s celnicí, vedlejší cesta bez cla, ale s rizikem

Část výstavy bude věnována také cestám. Existovaly cesty hlavní a vedlejší. „Hlavní cesty poskytovaly základní komfort cestujícím, byly tam útulky pro pocestné, různé ozbrojené síly panovníka hlídaly pohyb na cestách. Nevýhodou byly ale jakési celní stanice, takže obchodníci si museli rozmyslet, jestli zaplatí za zboží a relativní bezpečí nebo jestli budou riskovat cestu vedlejší, kde se mohli pohybovat také různé skupiny s nekalými úmysly.“

Pozvánka do středověkého vojenského stanu

Tahle výstava je založená na jednom exponátu. „Bude to replika vojenského středověkého stanu. Postavíme stan z vojenského ležení, který ve 13. století mohl kdekoli tady stát. Má na výšku 4 metry a asi 4 metry v průměru. Muzeum má strop ve výšce 3 metry. Naši technici jsou moc šikovní a udělají to tak, aby tam stál. Uvnitř bude kompletní vybavení,“ popisuje Pavla Lajtkepová.

„Před stanem bude stát šlechtic i se svým panošem, který ho bude oblékat. Uvnitř bude lehátko s kožešinami. Vojevůdce se musel dobře vyspat, aby průběh války dobře naplánoval. Nádobí, jídlo. Vše, co s sebou vozili,“ zve na výstavu S mečem a štítem, vojenství středověku na Českomoravské vrchovině její autorka Pavla Lajtkepová.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio