I nádražní záchodky mohou být kulturní památkou. V Rozsochách jsou původní z roku 1904

Na rozdíl od mnoha jiných historických drážních objektů podél tratí, které Správa železnic postupně bourá, ještě stojí. Je totiž obydlená a její nájemník, strojvedoucí Miloš Stloukal, je navíc velký nadšenec. O bydlení na venkovském nádraží snil od dětství a tento sen si asi před deseti lety splnil.

Stará se o veřejnou čekárnu, udržuje v ní čistotu. „Čekárna je původní, sice už zmizela kamna, která to tady vytápěla, ale je tu krásná ozvěna díky čtyřmetrovým stropům. Podlaha je taky původní. Na nádraží dost fouká, tak se tady dá pěkně schovat,“ usmívá se.

Díky jeho iniciativě zvítězilo nádraží v Rozsochách v každoročně pořádané veřejné anketě o nejkrásnější nádraží České republiky. Ocenění stále visí na venkovní zdi.

Lampárna, prádelna, toalety

Na nádraží stojí i nenápadná, ale na první pohled původní historická budova dokončená v roce 1904. V době svého vzniku sloužila jako veřejné toalety, lampárna, sklad a prádelna. Miloš Stloukal sepsal a podal návrh, aby byla vyhlášena kulturní památkou, což se podařilo.

„Objekt obohacuje a doplňuje památkový fond Kraje Vysočina o příklad sice drobné, ale zároveň kvalitní architektury,“ uvedl Miloslav Záškoda z národního památkového ústavu. „Všechno je tady v původním stavu,“ říká Miloš Stloukal, když otevírá dveře někdejších dámských toalet. „Všechny komory jsou z masivního dřeva, je vidět, že si s tím vyhráli na tehdejší dobu.“

Ze stran budovy jsou ještě další dvě místnosti. Zaměstnancům dráhy sloužila prádelna i sklad náhradních dílů. „A jelikož u trati bývala návěstidla osvětlená petrolejovými lampami, tak tady byla i lampárna,“ vysvětluje strojvedoucí.

Budovy patří Správě železnic

„Většina domů a objektů u dráhy připadla v roce 2003 nově vzniklé Správě železnic, a ta nemá zájem o drobné objekty, které neslouží provozování dráhy,“ říká Miloš Stloukal o jiných tratích, kde velmi často nahrazují historická nádraží šedivé betonové přístřešky, přestože jejich nájemníci i obce by chtěli budovy zachovat, opravit a dále využívat.

Často nemají od majitele odezvu a jednoho dne najednou přijede demoliční četa. V Rozsochách je naděje, že se to díky zařazení objektu toalet mezi kulturní památky, nestane. „Svému původnímu účelu už nikdy sloužit nebudou. S těmi dvěma místnostmi po stranách se něco dělat dá. Byl to i záměr ministerstva kultury, že bychom tady mohli mít nějakou expozici o místní dráze z doby výstavby nebo s venkovskou tematikou. Já osobně bych se tomu nebránil mít takové naplnění víkendů přes letní prázdniny,“ dodává Miloš Stloukal.