I na podzim zahrádku vyplejte

10. říjen 2017

I když se na podzim příroda začíná ukládat ke spánku, tak na zahrádce musíme stihnout ještě spoustu práce a taky všechno připravit na zimu. V Poradně Českého rozhlasu Vysočina jsme si o tom povídali s Ladislavem Dufkem, předsedou Zahrádkářského svazu v Telči.

Vidle, rýče, hrábě. To je nejčastější náčiní, které v těchto dnech můžeme na zahrádkách vidět. Ale úklid zahrady není jediná podzimní činnost. „Teď je hlavní sezona na vysazování česneku. Měli bychom počkat na konec října, aby teplota půdy nepřekročila 8 stupňů, abychom zamezili chorobám. Dále se teď sází ovocné stromky a drobné ovoce,“ říká host.

Z listí je nejlepší kompost

„Pokud není listí napadené chorobami, tak je nejlepší ho zkompostovat. Když je napadené chorobami, tak popadané listí stačí postříkat pěti procentním roztokem močoviny. Necháme chvíli působit a pak ho můžeme uložit do kompostu také,“ vysvětluje Ladislav Dufek. Při větším množství nemusíte listí přímo stříkat, ale můžete ho polít z konve. Těžko se rozkládají listy z ořechu a dubu, takže ty raději do kompostu nedávejte.

Na podzim zahrádku vyplejte

„Pokud to nevyplejeme teď na podzim, tak se pak na jaře divíme. Protože některé rostliny, jako je ptačinec žabinec, rostou i při téměř nulové teplotě. Pak na jaře máme hustý koberec plevelu. Čili vyplet,“ radí host. Stejně tak je potřeba zahrádku důkladně zalévat a to i v zimě, když nemrzne.

Jablka nesmí přejít mrazem

Zralá jablka poznáme tak, že jdou snadno odtrhnout ze stromu a po rozkrojení by měla být jadýrka nahnědlá. Důležité je, aby jablko bylo už vybarvené a taky mělo chuť. U zimních odrůd počkejte, až se v předpovědi počasí objeví první mrazíky a těsně před tím jablka otrhejte. Nevadí přízemní mrazíky. Zimní jablka sklízejte až po 10. hodině dopoledne, kdy se oteplí.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.