I malé louky se vzácnou květenou a živočichy je třeba udržovat. Pod Javořicí se ručně kosí
Na kraji lesa stojí valník, kam nosí hromady pokosené trávy z nedaleké louky členové spolku Javořice.
Rašelinná loučka u rybníka Horní Mrzatec mezi Lhotkou a Mrákotínem je vzácnou lokalitou, kde rostou například suchopýr, vachta trojlistá, bahenní růže nebo violka. „Kromě toho jsou tady živočichové – ještěrka živorodá, sluka, letos je vlhko, takže je hodně žabek, obojživelníci, mraky pavouků,“ usmívá se Jiří Pykal ze spolku Javořice.
„Když jsme založili spolek, tak jsme se dívali po okolí, kde by bylo potřeba přiložit ruku k dílu, a potkali jsme kamarády botaniky a biology, kteří nám řekli, že tady ta lokalita by to potřebovala. Chtěli jsme to navrátit do původního stavu před třiceti lety, kdy se to tady hospodářsky udržovalo, sekla se tráva, sušilo se tady seno, ale pak to přestalo, takže louka začala zarůstat, a proto je třeba tu hmotu každý rok odvážet, aby tady bylo míň živin a podobalo se to tomu rašelinnému společenstvu, kde rostou ty vzácné kytky,“ vysvětluje počátky aktivity, kterou letos spolek uspořádal už po deváté.
Kosení, táborák, koupání
Chráněnou přírodní památku je potřeba také zbavit náletu. „Zdejší olše jsou houževnaté. I když je každý rok redukujeme, tak ony stále přirůstají, takže vedou jedna nula,“ usmívá se Jiří Pykal.
Brigádníci ze spolku i řad veřejnosti louku kosí tradičním způsobem. Je to lepší než využít křovinořez, protože po louce chodí více lidí s kosami a náručemi trávy, takže zeminu udusávají a voda z rašelin může stoupat. Když je odpoledne hotovo, končí se táborákem, opékáním a koupáním v čistém rybníku. „Každý rok nám vychází počasí, a to je ta nejcennější devíza,“ říká Jiří Pykal.
Spolek Javořice kromě tradičního kosení rašelinné louky pořádá ještě dvě akce – jarní regionální přehlídku filmů Jeden svět v pelhřimovském kině a podzimní závod pro rodiny s dětmi Kolečka v Lipkách. „A tyto tři akce nás zaměstnají na celý rok,“ směje se Jiří Pykal na závěr.
Související
-
Lesní tůň do krajiny u Skleného zapadá dokonale. Když přijde sucho, tady se voda stále drží
Už naši předkové věděli, jak pomáhat vodě, aby z krajiny neodtékala rychle pryč, ale držela se v ní. Dnes se k jejich postupům vracíme a umíme je ocenit.
-
V obnovené tůni na okraji Jihlavy najdete masožravou bublinatku, slunky v rybníku loví ledňáček
Jednou z možností, jak udržet vzácnou vodu v krajině, je obnovování mokřadů. Jeden takový před lety býval i na okraji Jihlavy, v části Lesnov.
-
Rozdělíme velký lán. Jižně od Žďáru vzniká v zemědělské krajině polní cesta
Klima se mění, je čím dál větší sucho, a když už prší, voda rychle odteče pryč. Proto každý, kdo vymyslí, jak vodu v krajině zadržet, dělá záslužnou práci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
