I jediný vzorek kostní dřeně od dárce může zachránit život člověka
Pro člověka nemocného leukémií může být záchranou dárce kostní dřeně. Tu ale není možné uchovávat tak dlouho, jako krev, a tak existuje registr dárců.
Tam se může nechat zapsat každý zdravý člověk mladší 35 let, který si nechá odebrat genetický vzorek.
„Mám za sebou už dvě onemocnění nádorová. První byl Hodgkinův syndrom, který mi zjistili v době, kdy mojí dceři byly dva měsíce,“ na poměrně nedávnou dobu vzpomíná Jana Kováčová. Prošla si chemoterapiemi, a po nějakém čase si oddychla. Bohužel jen nakrátko. Onemocněla akutní leukémií, a pomoci jí mohla transplantace kostní dřeně. „Darovala mi ji sestra,“ říká Jana s tím, že měla velké štěstí.
Téměř každý člověk nad čtyřicet je nějak nemocný
Pokud nemocný nenajde dárce v rodině, přichází na řadu Registr dárců kostní dřeně. Do toho se může nechat zapsat každý zdravý člověk ve věku do třiceti pěti let. Jak říká Věra Šilerová z Registru dárců kostní dřeně, statistika je neúprosná, a téměř každý člověk nad čtyřicet let je nějak nemocný.
Zápis do registru dárců není nijak náročný. Pokud uchazeč splňuje základní kritéria, provede si sám pomocí dvou štětiček odběr genetického vzorku z úst. Štětičky vloží do obálky, kterou dobrovolnice popíší. Dárce dostane kartičku, a pokud bude někdo jeho dřeň potřebovat, pracovníci registru mu zavolají.
Nebolí to
„Jeden den to sestře odebrali, a další den to mně aplikovali,“ říká Jana Kováčová. Odebraný vzorek má totiž životnost jen sedmdesát dva hodin. Samotný odběr kostní dřeně dárci prý nebolí. „Dárce má možnost odběr podstoupit v celkové anestézii,“ dodává Věra Šilerová.
„Pak se čeká, než se začnou první krvinky objevovat, každý den jsem čekala na odběr, kdy řeknou, že už tam jsou ty první vlaštovky,“ říká Jana Kováčová. Dnes pomáhá dobrovolníkům z Registru dárců kostní dřeně. „Mě to dojímá, když vidím člověka, který je ochotný pomoci někomu, koho ani nezná,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.