Hůl Františka Vacka vám zajistí přežití v lese. Polenský lidový řezbář je na poctivé sukovice specialista

24. březen 2020

Řezbář, grafik, skaut, herec, kulisák. František Vacek z Polné na Jihlavsku je prostě všeuměl. Na co sáhne, to dovede. Jeho specialitou jsou ale určitě hole. A nejsou to žádné elegantní špacírky.

„Byl jsem už od malička u skautů, tady na ulici se stavěly bunkry, furt jsem k tomu dřevu nějak byl a navíc můj strejda vyřezával, tak jsem něco okoukl,“ říká František Vacek. Už onen strýc vyřezával hole a František mu na ně nosil z lesa klacky. „Jednou jsem mu donesl takovej zparchantělej klacek, a on říká, ten si vem, a spal to, protože do toho se nedá nic udělat. A já povídám: tak já ti předvedu, že se dá do toho říznout. A to byla moje první hůl,“ vzpomíná a ukazuje, že tu svou první hůl pořád ještě má.

Nejlepší je habr, buk nebo dub a musí to být křivý a sukatý stromeček

Hole Františka Vacka jsou bohaté na různé vyřezávané postavy a zvířata. Každý suk, každý hrbol a zbytek boční větvičky dokáže využít. Nic kromě držadla a koncového hrotu nebo patky, není holích přilepené. Právě to jim také zaručuje pevnost. Nejlepší je prý dřevo habru, buku nebo dubu, pro jejich tvrdost. „A musí to být, teda alespoň pro mě, nějakej zmrzačenej stromeček. Křivej, sukatej, nějaký ty vady,“ dodává František Vacek.

Krabička poslední záchrany uvnitř hole
Hole Františka Vacka, Polná

Kápézetku v holi má prý František Vacek jako jediný na světě

Ve sbírce Františka Vacka nejdete hůl rybářskou, houbařskou, dokonce i mořskou, ozdobenou žralokem, tuňákem, mušlí s perlou, chobotnicí i mořskou pannou. Jedna z holí je zakončená vyřezaným fotbalistou a po celé délce má podpisy všech známých fotbalistů, se kterými se František Vacek setkal. Další sukovice je pořádně silná. „Skauti a vojáci mají krabičku poslední záchrany a já mám jediný na světě hůl poslední záchrany,“ říká řezbář a vytahuje z hole držadlo. Na jeho konci je nůž. Potom otevírá skrytá dvířka v boku hole. Uvnitř je naskládaný vlasec, zapalovač, provázek, pilky, zátka a další nezbytnosti. „Když s tímhle půjdu do lesa, tak se tam obejdu,“ říká.

Své hole lidový řezbář samozřejmě používá. Jak sám říká, někdy pro parádu, jindy se rád opře.