Hudba ze zapadlých vesnic: Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – únor 2018

Cílem tranzovní hudby a extatických vokálů konžské skupiny Kasai Allstars není vás ukolébat, ale divoce roztančit; odpoutat od každodenních strastí. Její radikální trad-modern zvuk nespočívá v ničem jiném, než v zapojení akustických nástrojů do obskurních DIY zesilovačů a vědomí faktu, že drnkací skříňka likembe zní jinak než elektrická kytara.

Kasai zůstávají v souladu s tradiční hudbou svých předků, přizpůsobili ji ale novému prostředí a primitivním, zvuk deformujícím PA systémům s nařezanými membránami, přes které znějí tradiční nástroje samozřejmě úplně jinak. Pokud senegalský režisér Alain Gomis hledal pro svůj film Felicité ideální zvuk dnešní Kinshasy, nemohl se obrátit snad na nikoho jiného než na Kasai Allstars.

Film pojednávající o barové zpěvačce shánějící peníze na operaci syna, získal na loňském festivalu Berlinale Velkou cenu poroty a Kasai Allstars v něm nejen vystupují v roli doprovodné kapely hlavní hrdinky, jejich drsná, rytmicky neúprosná hudba se prolíná celým filmem. Ztiší pouze třikrát, to když se Kasai spojí se symfonickým orchestrem a sborem Kinshasy ve skladbách estonského duchovního skladatele Arvo Partä.

Britská soulová zpěvačka Joss Stone, která vystoupí na letošních Colours of Ostrava, propadla dost ambicióznímu plánu. Během několikaletého turné postupně navštěvuje 204 zemí planety a natáčí s místními hudebníky. Výsledky zveřejňuje na YouTube a my tak můžeme sledovat kouzelné, upřímností třaskající, dopředu domluvené i z chvíle okamžiku vytrysklé chvilky, kdy Joss – hvězda nehvězda - zpívá s neznámými zpěváky za doprovodu ještě neznámějších hudebníků.

Ze spontánnosti vychází i nový projekt Mama Earth: zapřisáhlá ochránkyně přírody si domů pozvala prvotřídní muzikanty, se kterými za pouhých deset dnů vystřihla sice sotva půl hodiny dlouhé, nicméně výbušné album. A protože na něm hraje výtečný jazzový baskytarista Étienne M'Bappé z Kamerunu, je nabíledni, že rytmickou páteř tvoří tradiční kamerunské taneční rytmy bikutsi a mangambe.

Album vychází z myšlenky Joss Stone na to, co bychom se dozvěděli, pokud by Matka Země dokázala mluvit. Skladby vyprávějí o naší aroganci a nevratném ničení přírody, ale také o tom, že nás tady Matka nechá být tak dlouho, dokud to pro ni bude únosné. Pak zasáhne a lidstvo čekají katastrofální důsledky. Ochranářskou filosofii s Joss sdílí také britsko-indická hvězda londýnského asijského undergroundu, producent a hudebník Nitin Sawhney.

Rajery z Madagaskaru hraje na valihu, Ballake Sissoko z Malna koru a Driss El Maloumi z Maroka na loutnu oud. Hledat klíč k jejich opětnému setkání jinde než v přátelství a přesvědčení, že jim všem ty struny božsky zvoní, znamená ztrácet čas zbytečnými úvahami. Už se takhle v roce 2008 jednou setkali a vzbudili zasloužený úžas. Všichni tři velcí virtuózové mezitím projeli kus světa, hráli hudbu, nad kterou zůstával rozum stát. Neustále je to k sobě ale táhlo, takže se rozhodli natočit další album Anarouz představující znovu druh blažené modlitby za tradiční hudbu Madagaskaru, Maroka a Mali.