Hudba ze zapadlých vesnic: Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – prosinec 2018

Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. V prosincovém vydání uslyšíte reggae hvězdu Alpha Blondyho z Pobřeží slonoviny, britského folkrockera Richarda Thompsona, Sekou Baha z Mali, amerického kytaristu Marca Ribota a litevskou ženskou skupinu Tautumeitas.

Přečteno po prvních reakcích na nové album 13 Rivers: „Najde se někdo, kdo ke genialitě tak zatraceně skvělého chlapa napíše něco, o čem bychom ještě nevěděli? A nenamáhejte se s genialitou, to už je klišé.“

Richard Thompson, jeden z nejlepších světových rockových písničkářů zůstává i po 30 letech strávených v americké Santa Monice jasným Britem. Navíc stále těsněji přimknutým k rodným skotským kořenům, což ocenila i britská královna, která mu v roce 2011 za hudební zásluhy udělila Řád britského impéria.

Architekt anglického folkrocku 60. let, zakladatel Fairport Convention a energický kytarista s originálním trhavým stylem i za oceánem nepřestal věřit vlivům, co s ním šly mládím: ostrovní tradice, skiffle, londýnský jazzový kabaret, rock’n’roll a temná country, přecházející ve skladbě The Storm Won't Come do napětí dobře známého od Nicka Cavea.

Zpěvák Alpha Blondy, pětašedesátiletá hvězda afrického reggae z Pobřeží slonoviny, káže na albu Human Race znovu universální lásku ve víře, že Bůh je pouze jeden, politici jen slibují a kdo jim věří, jakoby čekal na zázrak.  S hostujícím senegalským zpěvákem Youssou N´Dourem si ve skladbě Oté-fê berou na paškál hlavně ty Západní: „Nechtějí, aby se Afričané sjednotili, protože pak by pro ně bylo daleko těžší drancovat naše nerostné bohatství.“

V otázce lásky se Alpha Blondy spolehl na jiné: krásné rozchodové loučení Je suis venu te dire – „odcházím a tvé slzy na tom nemohou nic změnit“ – si vypůjčil od Serge Gainsbourga a převedl do reggae a totéž provedl se zeppelinovským Whole Lotta Love.

Zděšení amerických hudebníků po volbě Donalda Trumpa vystihuje přiznání kytaristy Marca Ribotta: „Rozbrečel jsem se a pochopil, že pokud se tomu ostře nepostavím, nemohl bych se sebou dál žít.“ V přesvědčení, že každé vítězné protestní hnutí mělo své úderné písně, které k jeho překvapení dnes americké společnosti chybí, sestavil podobně smýšlející hudební armádu a natočil album Songs Of Resistance 1942 - 2018: sbírku osobních a klasických protestsongů zasazených do kontextu vzedmuté vlny totalitního autoritářství, plíživého fašismu a nebezpečného odmítání klimatických změn. Podíleli se na něm Tom Waits, Fay Victor, Sam Amidon, Steve Earle nebo Syd Straw.

Asi nejlyričtější skladbou alba je – i přes svůj název – The Militant Ecologist. Přepracovaná verze původně italské partyzánské písně odráží Ribotův strach z ekologické katastrofy, kterou Trump pomáhá rozpoutávat. Má proto jasné vyznění: „Trump znamená problém. Jeho odstoupení od pařížské smlouvy o ochraně  klimatu považuji za hanebný zločin proti lidskosti,“ tvrdí Ribot a Meshell Ndegeocello zpívá o zelené vlajce v ohrožení. 

V souladu s přírodou je také litevská skupina Tautumeitas. Šest zpěvaček a hudebnic se na novém albu sice drží lidové poezie a tradičního způsobu zpěvu, hudebně, s ohledem na studia etnomuzikologie, však odskakuje do světa rocku, elektroniky a popu. Píseň Pade se vrací ke staré litevské tradici o nutnosti pojmenovat dítě devět dnů po narození. Během slavnostního rituálu získává jméno, z něhož během života čerpá sílu a odhodlání.

Spustit audio

Související