Hans Canon maloval portréty starostů Jihlavy a pracoval v muzeu. Po odsunu upadl do zapomnění
Odchod jihlavských Němců po druhé světové válce znamenal pro město nejen přerušení staleté česko-německé historie, ale i pád mnoha významných jmen do zapomnění.
Jedním z nich byl výtvarník, přírodovědec a správce jihlavských muzejních sbírek Hans Canon.
Hans Canon se narodil ve Vídni v roce 1883 ve Vídni. Jeho otcem byl významný rakouský malíř Hans Canon Straschiripka. „Dokonce se můžete podívat ve Vídni ve Stadtparku na jeho sochu,“ dodává jihlavský badatel Vilém Wodák. Když bylo Hansovi šest let, zemřel mu otec a s matkou se přestěhoval do Jihlavy. I když zdědil po otci výtvarné nadání, zvolil si pro svou budoucnost jiný směr. Nastoupil na námořní vojenskou akademii. „Musel ale po pěti letech ze zdravotních důvodů odejít v hodnosti námořního kadeta druhé třídy,“ říká badatel. Až tehdy nastoupil na akademii výtvarných umění.
Canonovy obrazy žen v německých krojích se dostaly i na pohlednice
V Jihlavě pak ve dvacátých letech minulého století namaloval řadu obrazů. Jsou mezi nimi portréty významných osobností města, například starostů. Tyto obrazy dosud visí na radnici. Známé jsou jeho obrazy žen v německých krojích. Namaloval i portrét známého patriota a spoluzakladatele Havířského průvodu Johanna Haupta. „Po jeho smrti nastoupil do muzea na jeho funkci správce sbírek,“ dodává Vilém Wodák. Této činnosti se věnoval velice pečlivě, a i dnes jsou jeho katalogy obdivuhodné. „V tehdejší době byly fotografie poměrně vzácné, takže Canon řešil katalogizaci sbírek tím, že je kreslil,“ říká pracovník Muzea Vysočiny Martin Kos.
V roce 1945 musel Hans Canon s ostatními Němci opustit republiku
V průběhu druhé světové války se Hans Canon stal ředitelem muzea. Už v roce 1944 se ale sbírky stěhovaly z bezpečnostních důvodů do Brtnice, a muzeum v podstatě nefungovalo. Po konci války musel Canon spolu s ostatními jihlavskými Němci město opustit. Zemřel v Německu v roce 1960.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.