František Jedlička: Nikdo by neměl být zapomenut

29. září 2014

Národu, který si neváží hrdinů, hrozí, že nebude žádné mít, až je bude skutečně potřebovat. Právě tahle věta zaujala Františka Jedličku k tomu, aby začal pracovat pro Spolek pro vojenská pietní místa. Ten spolu s Obcí legionářskou v Českém Brodě a spoustou dalších lidí mapuje vojenská pietní místa nejenom v republice, ale i v zahraničí.

„V republice jsou to místa, kde někdo padl, položil život, něco obětoval. V zahraničí jsou to místa, kde padl český nebo československý voják.“ Celá řada těchto míst je nepoznána, zapomenuta. V Čechách je nejvíc pomníků z první světové války, méně jich je věnováno 2. světové válce. Na Slovensku je to obráceně. „Nejsem historik, nevím proč to tak je.“

Na Vysočině jsou pomníky obětem husitské války

Na Vysočině najdeme pomníky z války prusko-rakouské 1866, konkrétně v Přibyslavi na hřbitově jsou dva hroby. Jeden pomníček, křížek z roku 1866 je před Libicí nad Doubravou. U Štoků je pomník z roku 1805 z napoleonských válek. Taky husitské války jsou tady. U Horních Dubenek, u rybníka Bor je pomník obětem husitských válek, je to bitva ze 17. listopadu 1423. Poblíž obce byly přepadeny vojskem Menharta z Hradce husitské jednotky, které se vracely z obléhání Telče,“ vyjmenovává válečné konflikty, které zanechaly na území kraje Vysočina upomínky na padlé vojáky František Jedlička.

Jeden pomník je mnohdy pro první i druhou válku

Podle Františka Jedličky je mnoho pomníků, u kterých se původ pouze odhaduje. „ To se stává v bývalých Sudetech. Tam pouze odhadujeme, že jsou to pomníky z první světové války, řada pomníků je poničených, mnoho těch z první světové války i tady u nás na Jihlavsku je nečitelných. Z řady z nich někdo udělal pomník po druhé válce, jednoduše ta původní jména zakryl novou deskou,“ přibližuje vojenská pietní místa František Jedlička.

Jak František Jedlička získává informace o pietních místech? „Buď je pomník zmapován někým v řízení Ministerstva obrany, kde jsou dva pánové, kteří to zpracovávají. Podklady dávají lidé z bývalých okresů. Někdo dá perfektní podklady, někdy jen předá informaci, že o pomníku slyšel. Napíše, že to místo není známo. Pokud na to místo jedu, musím se podívat, jestli to místo máme nebo nemáme. Když ho nemáme, tak ho jedu hledat,“ vysvětluje František Jedlička.

Pietní místo z roku 1278 zmapoval díky přednášce na škole seniorů

Nejstarší místo, které se panu Jedličkovi podařilo zmapovat, objevil na letní škole seniorů na přednášce akademického malíře Vladimíra Netoličky. „Vyprávěl a ukazoval fotografie z místa Bitvy na Moravském poli, kde padl náš král Přemysl Otakar II. Je to rok 1278. Poprosil jsem pana Netoličku o fotografie, našel jsem nacionále, která u pietního místa musí být. Je to v Dolním Rakousku.“

Před každou cestou, každým výletem se pan Jedlička pečlivě připravuje. „Podívám se na portál Centrální evidence vojenských hrobů Ministerstva obrany, porovnám jejich záznamy s našimi záznamy. Když zjistím, že na našich webových stránkách něco chybí, tudy naplánuji zastávky. Zastavím, vyfotím, když nejde vyfotit, zapnu na foťáku video, přečtu na záznam a doma to potom přeložím do češtiny. Manželka je trpělivá, počká nebo mi dokonce velmi často aktivně pomáhá,“ usmívá se František Jedlička.

Spolek pro vojenská pietní místa zmapoval, popsal, zdokumentoval asi 36 800 pietních míst, pan Jedlička sám vyfotil, popsal, navštívil 3 192 a půl takových míst. „Ta půlka patří panu Netoličkovi, který mi dodal podklady.“

Veškeré informace o Spolku pro pietní místa najdete na stránkách www.vets.cz

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.