Fíkobraní v Čechách? Není to nemožné, vlastní fíky vypěstujete i v našich podmínkách
Myslíte si, že v Česku není možné vypěstovat vlastní fíky? Mýlíte se. Zahradník František Hlubocký uspořádal dokonce v Pardubicích malé fíkobraní.
Fíky a další exotické ovoce už na nás vykukují z regálů s vánočním zbožím. Známe je jako přeslazenou sušenou laskominu. Čerstvé fíky jsou ale ještě lahodnější a mnohem méně sladké. Zkuste si je vypěstovat v našich podmínkách. Existují totiž odrůdy, které jsou k tomu přímo určené.
Fíky dozrají jedině v nádobě
„Máme doma fíkovník, v létě nasadil plody, ale ty nedozrály. V čem děláme chybu,“ zní jeden z nejčastějších posluchačských dotazů.
„Fíkovníky volně vysazené v půdě v Čechách, to je problematická záležitost. Snad by se to mohlo povést i se sklizní někde na jižní Moravě, někde u zdi. U nás je na fíky krátká vegetační doba. Ale můžete je pěstovat v květináči,“ říká zahradník František Hlubocký.
Ale pozor. Ze semínka fíku koupeného v supermarketu nebudete mít nic. Fíky totiž potřebují speciálního opylovače, kterým je malá vosička žijící jen ve své subtropické domovině. Proto je potřeba zakoupit speciální odrůdy, které už dnes šlechtitelé umějí vytvořit bez opylení. A podle Františka Hlubockého vytvářejí pěkné keříky. Rozhodně je ale nenechávejte přes zimu venku. Fíkovníku se u nás bude dařit v nádobě, která se dá na zimu přenést domů.
V létě na přímém slunci, v zimě na verandě
Fíkovník můžete mít od jara venku, nejlépe na plném slunci. Snáší velmi dobře stříhání, které mu prospívá. Přes léto se na něm vytvoří malé zelené hruštičky, které získávají postupně nafialovělou barvu.
Na podzim je potřeba přenést fíkovník do skleníku, na verandu nebo do zimní zahrady, kde je tepleji. Je potřeba udělat všechno pro to, aby se vegetační doba aspoň o 14 dnů prodloužila a plody dozrály. Po sběru plodů je dobré rostlinu v našich podmínkách uspat a velmi omezit zálivku. Fíkovník opadá, ale v únoru se začne sám budit. Jakmile to zjistíte, přeneste ho na světlo a začněte zalévat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
